ZPRAVODAJ 06/02

V čísle: - Turbosoustrojí 1000 MW v Temelíně po ročním provozu

- Chceš-li poznat co je dřina - kup si kolo Ukrajina

aneb naše cesta na východ

- Zprávy ze sítě NucNet

- Ze světa

 

Turbosoustrojí 1000 MW v Temelíně po ročním provozu

Jaderná elektrárna Temelín má za sebou období komplexního vyzkoušení. Je to období, ve kterém se uskutečnilo tisíce testů a měření, jejichž cílem bylo prokázat dosažení požadovaných parametrů, splnění přísných bezpečnostních kriterií a norem. Sledovala se spolehlivost systémů a správné nastavení všech regulačních okruhů, chvění rotorové soustavy, teplotní pole dílčích uzlů. Průběžně se vyhodnocovaly poznatky z vibrodiagnostického zabezpečení.

Celá nejaderná část elektrárny představuje prototypové zařízení. Ve strojovně je dominantní turbogenerátor ze ŠKODA ENERGO s. r. o. Plzeň. Je sestaven z mnoha dílčích uzlů. Samotnému vývoji turbiny 1000 MW byla věnována náležitá pozornost. Existuje jen malá skupina odborníků, kteří mohou podat svědectví o všech výzkumných a vývojových pracích dotýkajících se problematiky turbosoustrojí 1000 MW. Není se čemu divit, vždyť některé vývojové práce začaly již před dvaceti lety. Kvůli rozvoji jaderné energetiky se vybudovaly zcela nové provozy, vyvíjely se nové materiály i výrobní technologie. Stavba jaderné elektrárny v Temelíně bezpochyby přispěla k rozvoji energetiky a energetického průmyslu. Dala příležitost mnoho vědcům z domácích výzkumných ústavů, univerzit a Akademie věd prokázat své odborné kvality. Pro důkladné ověření mnoha částí se vyprojektovaly a vybudovaly nové zkušební stendy a zmodernizovaly výzkumné laboratoře. Odklad termínu uvedení jaderné elektrárny do provozu se využil k dalšímu zpřesňování podkladů a prohlubování znalostí problematiky. Ani nejmodernější systémy a experimenty v laboratořích však nemohou s dostatečnou přesností popsat všechny statické projevy a dynamické procesy i vzájemné působení jednotlivých uzlů. V procesu spouštění a uvádění celku do provozu se musí jednotlivé systémy dolaďovat. Teprve v elektrárně je možné dokončit dynamické vyvážení rotorové soustavy, nastavit regulační a ochranné systémy na optimální hodnoty.

ČEZ jako vlastník a provozovatel tak ohromného díla, jakým jaderná elektrárna Temelín bezesporu je, vyžaduje prokázání spolehlivosti a dosažení projektovaných parametrů. Rovněž výrobce turbosoustrojí ŠKODA ENERGO s. r. o. má zájem na potvrzení kvality výrobku. Vedle předpisy předepsaných měření se organizace dohodly na realizaci dodatečných rozsáhlých testů vybraných uzlů na 7 výkonových hladinách.

Je přirozené, že zájem techniků se v době vývoje turbosoustrojí zaměřil především na ty části, které jsou nové a které bylo třeba v provozních podmínkách v dostatečné míře prověřit. Problémy se však zpravidla projevují tam, kde se vůbec nečekají. V období komplexního prověření turbosoustrojí se vyskytla řada potíží. Většinou se jednalo o drobné závady, které bylo možné za provozu nebo v plánovaných odstávkách snadno odstranit. Větší pozornost si ale zasloužilo vysokofrekvenční chvění přiváděcího potrubí. To nečekaně při malém výkonu turbíny dosahovalo takové intenzity, že docházelo k únavovým lomům teploměrových jímek a k praskání odvodňovacích potrubí. Vážně se zvažoval další provoz bloku na vyšších energetických hadinách. Vedení elektrárny oslovilo přední domácí i zahraniční odborníky na dynamiku konstrukcí. Informace se hledaly u všech světových výrobců parních turbín. Ukázalo se, že vysokofrekvenční chvění potrubí představuje zcela nový nežádoucí jev, s kterým se setkáváme. Provedla se řada dodatečných měření, sestavily se týmy odborníků, které posuzovaly vzniklou situaci. Prokázalo se sice, že nehrozí bezprostřední nebezpečí poškození samotného přívodního potrubí, ale trvalý provoz byl rovněž nemožný. Jako zdroj vibrací se brzo identifikovaly regulační ventily. Ventily slouží k nastavení požadovaného tlaku a množství páry před turbínou. Musí zaručit naprostou spolehlivost při všech provozní režimech. Silové poměry na ventilu nesmí překročit možnosti servopohonu. Jelikož ve ŠKODA ENERGO s. r. o. nebyly zkušenosti s návrhem ventilů pro velké objemové průtoky a s přijatelnou silovou charakteristikou, zakoupila společnost licenci na výrobu ventilů od LMZ, tedy firmy, která velké praní turbíny již vyrobila v dostatečném počtu a dodávala je na ruský a světový trh. V období přípravy projektu tedy nebyl důvod nějaké nežádoucí jevy očekávat. Vibrace se projevily až v kombinaci s konkrétním řešením přiváděcího potrubí.

Regulační ventily původní licenční konstrukce mají konvergentně-divergentní kanál mezi kuželem a sedlem ventilu. Při relativně malých výkonech turbosoustrojí dochází ve ventilech k výraznému seškrcení tlaku. Jádro proudu s vysokou rychlostí se u těchto ventilů udržuje ve střední části difuzoru a potrubí za ventilem. Vysokofrekvenční tlakové pulsace vznikají v důsledku transsonické nestability rázových vln.

Zvolily se dvě etapy řešení úkolu. Úvodní etapa se zaměřila na předběžná opatření. Pomocí ocelových skruží se chtělo dosáhnout přeladění vlastních frekvencí i zvýšení tlumení intenzity vibrací. Provedla se i drobná úprava tvaru kuželky. Druhá etapa vyžadovala zásadní úpravy potrubí nebo ventilu a větší časový prostor na jejich realizaci. Připravily se dvě varianty. První varianta byla založena na zahraničním doporučení a zaměřovala se na vnitřní úpravy potrubí. Zavedení rušičů vírů a aerodynamických tlumičů se nedalo předem na modelech dynamicky ověřit. Tato alternativa znamenala jisté zvýšení rizika poškození lopatkové části turbíny. Přijala se varianta domácí, která se zaměřila na totální rekonstrukci ventilů.

Specializovaný tým ŠKODY ENERGO s. r. o. připravil harmonogram výrobních a výzkumných úkolů. Výsledkem vývoje byl návrh úpravy ventilu. Zásadním způsobem se změnil tvar kuželky a zavedl se nový prvek – dusič. Jak se upravila průtočná část ventilů ukazují obr. 1 a 2. Dusič napomáhá k tlumení kinetické energie a k rozšíření proudu do větší plochy. Dochází ke zvětšení turbulence a ke snížení hluku ventilu. Výzkumné práce prokázaly zachování požadavků na dimenzování servopohonů i rozsah energetických ztrát ve ventilu. Změna provedení ventilu přispěla k podstatnému snížení intenzity chvění potrubí. Ukazuje to i obr. 3 a 4., kde se srovnává situace před úpravou a po úpravě. Provedené výzkumné práce na modelech prokázaly zlepšení dynamických vlastností ventilu i objasnily proudové poměry v průtočné části. Četné výpočty mnoha uspořádání zdvihů a tlakových poměrů pro několik tvarů ventilu přispěly k návrhu optimálního řešení průtočné části. Díky mimořádné obětavosti a pochopení všech zainteresovaných složek, tj. výrobce, dodavatele a provozovatele se vytvořily příznivé podmínky pro mimořádně rychlé a úspěšné řešení úkolu. To co se za normálních podmínek řeší léta se v tomto případě podařilo zvládnout v průběhu několika měsíců. Bylo to možné i díky pochopení všech oslovených partnerů, kteří se podíleli na dodávkách materiálů, vývoji speciálních čidel pro měření, na pevnostních a proudařských výpočtech i na vlastním měření požadovaných parametrů.

Prokázala se odborná způsobilost domácích pracovníků i schopnost řešit technický problém technickými prostředky, které v konečné fázi nepředstavovaly neúměrně vysoké finanční zatížení.

V Temelíně se ještě mohou časem vyskytovat další drobné problémy. Hlavní dětské nemoci má již turbosoustrojí 1000 MW za sebou. Skončilo období testů, vývojových měření a bylo ukončeno komplexní vyzkoušení. Začíná nové údobí života prvního bloku, tj. zkušební provoz a blok by měl být provozován na ustálených výkonových hladinách.

Obr. 1  Původní tvar ventilu

Obr. 2  Nový návrh ventilu

Obr. 3  Chvění vřetena před úpravou ventilu

Obr. 4  Chvění vřetena nového ventilu

 

Ing. Zdeněk Křenek, ČEZ, a. s. Jaderná elektrárna Temelín

 

 

Chceš-li poznat co je dřina - kup si kolo Ukrajina

aneb naše cesta na východ

Vypráví Miroslav Mikisek (ÚJV Řež)

Zkontroloval a doplnil Milan Nejedlý (VUT Brno)

Redakčně zkráceno - plný text najde na www stránkách sekce mladých: www.csvts.cz/cns/cyg

Všechno začalo velmi prostě. Koncem února přišla nabídka ze sekce mladých ČNS, že dvěma členům sekce bude umožněno navštívit konferenci Ukrajinské nukleární společnosti, která se koná v nějakém městě Kuzněcovsk kdesi na Ukrajině. Touha po silných zážitcích a dobrodružství překonala veškeré obavy a tak 2 členové sekce mladých, tj. my (M. Mikisek a M. Nejedlý), jsme ihned odepsali, že o tuto cestu jevíme velký zájem. Jelikož tato konference, pokud je nám známo, nikoho dalšího nelákala, byli jsme bez problémů nominováni. To byl však jen začátek. Dostat se dnes na Ukrajinu totiž není jen tak (a vrátit se není též samozřejmé).

Den odletu nadešel v neděli 12.5.2002. Samotný odlet byl časován na 9.40 hod. Na letišti to bylo v pohodě, ještě jsme před letem zašli do duty free shopu a nakoupili pár dárků, které jsme pak použili na Ukrajině pro vylepšení našeho “image”. Let byl sice zpožděn o 30 minut, ale pohodlně jsme se dostali do Kyjeva. Za letu jsme vyplnili imigrační dotazník a poprvé vyzkoušeli ukrajinské pivo. Zároveň jsme hodinky posunuli o hodinu dopředu. Po dosednutí na ukrajinskou půdu jsme vystoupili z letadla a letištní autobus nás zavezl k letištní budově. Tam jsme se zařadili do jedné z dlouhých front na odbavení a čekali. U přepážky jsme předložili pasy a také pozvání, což se ukázalo jako dobrý tah. Zatímco úředník kontroloval pasy, úřednice (mimochodem mladá a hezká) si se zájmem četla “priglašénie”, kde se dočetla že před ní stojí delegace dvou českých inženýrů, kteří přijíždí na konferenci Ukrajinské nukleární společnosti. Se širokým úsměvem nám pokynula, že můžeme jít dál. Chvilka napětí byla při čekání na zavazadla, ale naštěstí obě za námi v pořádku dorazila. Poté jsem prošel halu, zda tam na nás nečekají slíbení pracovníci z Rovenské atomové elektrárny. A čekali!!! A dokonce s dodávkou. Z Kyjeva jsme pak jeli asi 6 hodin po ne příliš kvalitní silnici, ale byli jsme rádi, že se nemusíme trmácet nějakým nočním autobusem. Řidič se s námi moc nebavil, zato však holdoval ruským písním, které si pouštěl z magnetofonu a které s chutí vydržel poslouchat celou cestu. Pro nás písně představovaly exotickou hudbu podbarvující kolorit vesnic, jimiž jsme projížděli. Když jsme viděli, že šofér kouří, ale nějak se mu zjevně nedostává kuřiva, podali jsme mu “máleňkij padárok iz Čéchii” krabičku SPARTek, čímž jsme mu viditelně zvedli náladu. Cestou jsme toho až tak moc neviděli. Jakmile jsme se vymotali z Kyjeva, vedla silnice kolem lesů, polí a luk, občas nějaká vesnice. Velmi často jsme podél silnice viděli pasoucí se stáda krav, které na první pohled nebyly šílené. Byli jsme také velice překvapeni fantasticky nízkými cenami benzínu. Představte si benzín za míň než 10Kč za litr – to bylo vážně neuvěřitelné. Později nám bylo řečeno – “No, to víte, my jsme s Ruskem větší kamarádi než vy!!” No myslím, že výhody tohoto kamarádství jsou diskutabilní, ale co se týče benzínu, tak to zřejmě výhoda byla. Nebudu vás už unavovat detaily z cesty, zkrátka dojeli jsme v pořádku do Kuzněcovska, kde nás vysadili před jediným hotelem ve městě a se slovy “tady je hotel“ se s námi šofér rozloučil. Tak začal náš pobyt v Kuzněcovsku.

V pondělí ráno jsme zašli na snídani, která byla tak vydatná, že jsme měli co dělat, abychom ji snědli. Pak jsme se vydali na první obhlídku města. Bylo to takové obrovské panelák-city, zkrátka jedno velké sídliště. Bylo vidět, že největší slávu má už město hezkých pár let za sebou. Z počtu kočárků na sídlišti se dalo usuzovat, že problém stárnutí obyvatelstva je ve městě dokonale zažehnán.

V úterý jsme posnídali místní specialitu – pelmeně a poté jsme oznámili, že oběd a večeři nebudeme, neboť tak sytá a mastná jídla bychom nemuseli ve zdraví přežít. Dopoledne jsme se vypravili na pěší výlet k elektrárně, která se rýsovala hned za městem. Chladicí věže byly o něco nižší než v Temelíně, ale budily stejný respekt, jako ty naše. Malý kousek od elektrárny byla zahrádkářská kolonie. Samotnou elektrárnu pak obklopoval pruh lesa. Na nic zvláštního jsme tam nenarazili, snažili jsme se najít informační centrum, ale žádné jsme nenašli. Před branou do elektrárny byl malý obchůdek s knihami, ale o elektrárně tam vůbec nic neměli. Zpátky do města jsme se vraceli podél silnice, kde byly 200 metrů od sebe cedule, na nichž bylo napsáno, kdy byly jednotlivé bloky elektrárny (cca 4 bloky) spuštěny. Pamatuji si, že první blok byl spuštěn v roce 1980 a další zkrátka později. Po návratu do města jsme se zašli zaregistrovat a dostali jsme při tom nejnovější verzi programu konference. Večer jsme se seznámili s prvními spoluúčastníky a po krátkém rozhovoru s nimi jsme se odebrali do hajan.

Ve středu 15.5.2002 nadešel den D. Ráno jsme posnídali již v kruhu účastníků konference. Dopoledne jsme ještě pilovali naše projevy a v poledne už bylo slavnostní zahájení konference. Promluvil sekretář Ukrajinské nukleární společnosti p.Barbašev a popřál nám co nejlepší průběh konference. Podle programu a přítomných lidí v sále jsme si uvědomili, že na konferenci jsme jediní cizinci, kromě nás tu totiž byli jen Ukrajinci a Rusové. Záhy se z nás tak stali “náši inostránnye učástniky”. Po obědě byli účastníci rozděleni na 3 sekce a my jsme se odebrali do místnosti 18, kde zasedala druhá sekce, do které jsme byli zařazeni. Názvy našich prezentací psané v  ruskojazyčném programu latinkou a anglicky budily patřičnou pozornost. S úderem 14. hodiny začala práce sekce. Prezentace domácích účastníků se týkaly vesměs výpočtů a analýz různých částí elektráren typu VVER, zvyšování úrovně jejich jaderné bezpečnosti, měření aktivit různých radionuklidů a monitoringu úrovně radiace na Ukrajině. Když jsme přišli s Milanem na řadu, nejprve jsme promítli slajd s mapou ČR a zdůraznili, že už není žádná “Čechoslovákia“ ale jen Česká republika a Slovenská republika. Řekli jsme pár zeměpisných údajů a dodali, že naše pivo, náš hokej a voják Švejk z nás činí jedinečný kulturní národ v srdci Evropy. Poté jsme se pustili do prezentací výsledků naší práce. Slajdy jsme sice měli většinou v angličtině, ale prezentovali jsme je v ruštině, což bylo přítomnými velmi kladně přijato. O přestávce jsme podiskutovali s ostatními kolegy a cítili se výborně po dobře zvládnutém vystoupení. Také jsme se seznámili s p.Barbaševem a poděkovali mu za pomoc s pozváním a transport z Kyjeva.

Druhý den konference (ve čtvrtek 16.5.) byla na pořadu po studentské sekci exkurze – autobus nás zavezl k Rovenské atomové elektrárně, kde nám byly sděleny základní informace o elektrárně. Potom jsme se vrátili do města, kde jsme zavítali do výcvikového střediska pro operátory jaderných dozoren VVER 440, VVER 1000. Kdybychom nebyli uprostřed města, mysleli bychom, že jsme ve velíně skutečné jaderné elektrárny. Z výkladu jsme se dozvěděli, že s vybudováním pomáhal Westinghouse . Po obědě byl ještě malý výlet na jednu farmu, kde chovali koně. Bylo to takové malé zpestření s možností svést se na hřbetě tohoto ušlechtilého zvířete. Po návratu jsme se trochu upravili a šli na oficiální zakončení konference. Tam byla řečena obvyklá slova, která se při podobných příležitostech pronášejí, a poté začaly být vyhlašovány výsledky soutěže o nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích. Mysleli jsme si, že soutěž se týká jen domácích a byli jsme proto velmi překvapeni, když jsme uslyšeli, že “vtaróje mjésto záňal naš koléga iz Čéchii….” a “pjérvoje mjésto záňal naš koléga iz Čéchii….”. Bylo to pro nás milé překvapení. K tomu ještě přidali věcnou cenu – nějaký záhadně vypadající balík s nápisem PORCELÁN. Pak nám ještě všichni gratulovali a říkali, že jsme “maladci”. Večer jsme šli ještě zatelefonovat do Čech a taky Oksaně do Kyjeva, kde se v pátek sejdeme.

V sobotu ráno z Náměstí Nezávislosti (Majdan Nězadvížmosti) začala  prohlídka města. Milan chtěl vidět stadion slavného Dynama Kyjev, tak naše první kroky vedly tam, stadion byl sice uzavřen, ale z blízkého vyvýšeného parku je celý stadion i s hrací plochou dobře vidět. Pak následovala na mé přání návštěva Michajlovského chrámu, který byl znovuvystavěn a nedávno dokončen podle starých předválečných plánů. Byl “Den muzeí“ a tak jsme nemuseli platit vstupné. Na oběd byla vybrána útulná restaurace nedaleko od místní lanovky, kam jsme pozvali naši průvodkyni Oksanu. Ta nám doporučila typické ukrajinské jídlo (šašlik). Po obědě následovala ještě návštěva synagogy a shlédnutí slavnostního průvodu u příležitosti otevření mezinárodního divadelního festivalu. Unaveni jsme se vrátili zpět do hotelu. Na druhý den brzo ráno jsme měli objednaného taxíka na letiště. Takže jsme si večer pečlivě nařídili budíka. V neděli proběhlo vše hladce a kolem 9 hod. nám náš kapitán letadla Boening 737 oznámil, že jsme úspěšně přistáli v Ruzyni.

Závěrem je možné říci, že k Čechům se na Ukrajině chovají hezky. Lidé tam sice nejsou příliš bohatí, ale chodí celkem vkusně a čistě oblečení. Občas nás trochu natahovali, asi tak jako západního turistu v Praze, ale jinak je to poměrně civilizovaná země a Kyjev velmi hezkou metropolí. Odnesli jsme si z Ukrajiny převážně dobré pocity a jsme do budoucna připraveni prezentovat českou vědu v libovolném dalším postsovětském státě.

Nakonec bychom zde ještě chtěli poděkovat České nukleární společnosti a všem zainteresovaným lidem za to, že nám bylo umožněno vykonat tuto pro nás velmi zajímavou cestu, která nám přinesla mnoho podnětů a neformálních kontaktů s mladými ukrajinskými a ruskými vědci a inženýry.

 

T H E W O R L D ´S N U C L E A R N E W S A G E N C Y

 

Zprávy ze dne: 3. 9. 2002

Milník pro první íránský jaderný blok

Montáž hlavních komponent jaderného bloku VVER-1000 začala na jaderné elektrárně Busher v Íránu. Díly byly do Íránu přivezeny z Ruska.

Podle Viktora Kozlova, ředitele ruské společnosti Atomstrojexport, která je do projektu zapojena, probíhá na stavbě prvního bloku montáž “těžkého zařízení”. Pan Kozlov řekl: “Veškeré zařízení v rámci smlouvy s Íránem bylo vyrobeno v Rusku a úspěšně dopraveno po moři z Petrohradu do íránského přístavu v Perském zálivu” (viz BN No. 87, 4. října).

Zdroj: Rosenergoatom / Ruská nukleární společnost

Zprávy ze dne: 4. 9. 2002

Většina mladých Švédů podporuje jadernou energetiku

Poslední průzkum veřejného mínění ve Švédsku ukázal, že 51 % mladých lidí ve věkové skupině 18 - 35 podporuje využívání jaderné energie jako energetického zdroje ve své zemi.

Průzkum veřejného mínění, který byl publikován začátkem tohoto roku, ukázal, že téměř 80 % Švédů podporuje jadernou energetiku (viz News No. 194, 31. května).

Zdroj: Sifo Research and Consulting / Švédské jaderné školicí a bezpečnostní centrum

Jaderný průmysl přivítal závazky summitu v Johannesburgu

Představitelé jaderného průmyslu na celém světě přivítali závazek Summitu o udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu, že ke zlepšení životních podmínek milionů lidí a ke snížení počtu lidí žijících v chudobě ´bude potřeba všech technologií v energetice ´.

Při dnešním závěru summitu světoví představitelé přislíbili do roku 2010 zlepšit přístup ke spolehlivým a přijatelným energetickým službám pro chudé a na polovinu snížit počet těch, kteří žijí v chudobě - a dali najevo, že k dosažení tohoto cíle bude zapotřebí všech druhů technologií.

Společné prohlášení, které jménem sedmi mezinárodních obchodních asociací a jaderných společností vydalo Evropské atomové fórum (Foratom)*, říká: “Pro mnoho zemí bude jaderná energetika hrát důležitou roli, neboť vyhovuje požadavkům na ochranu životního prostředí. Plán činnosti, který byl v Johannesburgu schválen, ocenil, že některé země, aby plnily cíle udržitelného rozvoje, si zvolily pokročilé energetické technologie, jako je jaderná energetika. Indie a Čína - dva národy, které představují téměř polovinu celosvětové populace - mají programy na zvýšení výroby elektřiny z jádra.

“EU získává asi 35 % elektřiny z jaderných elektráren - jaderné elektrárny zde mají nejvyšší podíl ze všech zdrojů - což je situace, která pomůže členským státům plnit závazky ohledně snížení vypouštění škodlivých plynů do atmosféry. V USA byl po zdokonalení provozu a managementu od roku 1990 do sítě dodán výkon ekvivalentní 24 novým jaderným blokům, a to bez jakékoliv nové výstavby.

Zdroj: Foratom

Zprávy ze dne: 11. 9. 2002

Jaderná energie je klíčem k udržitelnosti, říká komisař EU pro výzkum

Komisař EU pro výzkum Philippe Busquin opětovně zdůraznil své přesvědčení, že jaderná energie je klíčovým prvkem v systému budoucích dodávek energie. Své připomínky přednesl ve spojení s udržitelným rozvojem.

Pan Busquin svůj referát, který nazval Evropský výzkum, jaderná energie a udržitelný rozvoj, přednesl včera v Bruselu delegátům francouzské Komise pro atomovou energii (CEA). Následuje po jeho prohlášení, že jaderná energie hraje klíčovou roli při plnění cílů Kjótského protokolu (viz News No. 216, 17. června).

Řekl: “Summit v Johannesburgu státy zavázal k tomu, aby využívaly technologie v zájmu rozvoje a zajistily, aby rozvoj lidských zdrojů, vzdělání, školení, stejně jako přenos technologie byly využívány tak, aby k tomuto rozvoji přispívaly. Tento summit ukázal, že energie, jako voda a zdraví, jsou základními faktory pro rozvoj.”

“Abychom si tento krok uvědomili, je potřeba rozvinou skutečně dobře informovaný přístup občanů. To mne přivádí k tomu, abych hovořil o jaderné energii, k jejímuž rozvoji CEA nesmírně přispívá.”

“Jaderná energie zajišťuje 35 % dodávek elektřiny v Evropě a její příspěvek k cílům z Kjóta je dobře znám. Musíme zajistit, aby jaderná energie zůstala jednou z energetických možností. Toto je cílem tří priorit Euratomu: fúze, hospodaření s radioaktivním odpadem a radiační ochrana.”

Pokud se týká Šestého rámcového programu pro výzkum & technologický rozvoj, který pan Busquin prezentoval v červnu letošního roku a který schválil Evropský parlament a rada, pan Busquin řekl, že musí pokračovat výzkum geologických úložišť a bezpečnosti. Také zdůraznil, že nedávný průzkum ukázal, že 65 % Evropanů není proti zachování jaderné možnosti, pokud bude jaderný odpad pod “naprostou kontrolou” (viz News No. 154, 24. dubna).

Pan Busquin dodal, že investice EU do výzkumu a rozvoje v posledních letech stagnovaly na roční hodnotě okolo

1,9 %, zatímco v USA a Japonsku se investice stále zvyšují (2,6 % resp. 2,9 %), což připisuje tomu, že privátní sektor ´nedostatečně kryje´ výzkumná zařízení.

Informace o využití vodíku a potencionální úloze jaderné energie při jeho využití jsou na webových stránkách World Nuclear Association: http://www.world-nuclear.org/info/inf70.htm

Zdroj: CEA / EU

Ze světa

Korejská republika

První jaderný blok KARI 1 byl spuštěn v dubnu 1978. v současné době je v provozu 17 bloků, 3 jsou ve výstavbě, 4 v ranném stádiu projektu a pro 3 se připravuje zahájení kontraktačních jednání. Kromě toho se budou Korea a USA podílet na výstavbě 2 bloků v severní Koreji. Celkový instalovaný výkon v Korejské republice je 51000 MWe, z čehož 28% (to je 14300 MWe) připadá na  jaderné elektrárny. Podíl jaderně vyrobené elektřiny činí 39%. Důležitými milníky byla standardizace JE na bázi reaktoru Westinghouse System 80, uváděná do provozu počátkem 90. let, a posléze projekt Standardní korejské elektrárny (KSNP), jehož první blok byl spuštěn v roce 1998. Vlastní zkušenosti umožnily vypracovat projekt pokročilého tlakovodního reaktoru APR 1400. První reaktor této generace by měl být uveden do provozu v roce 2011 a další dva do roku 2015. Průměrná doba výstavby JE “od prvního betonu“ je u posledních bloků 56 měsíců. Plán výstavby zdrojů počítá pro období 2001 až 2015 s nárůstem výkonu na 79000MWe.

Slovinsko

Dvousmyčkový reaktor JE Krško vyměnil oba parogenerátory a po rekonstrukci obdržel licenci na zvýšení výkonu o 6,3%, to je z původních 632 MWe na 707 MWe. Jedním z cílů rekonstrukce bylo i prodloužení životnosti bloku, který je v provozu od roku 1981, do roku 2023.

USA

Ve Westinghouse Energy Centrum v Monroeville poblíž Pttsburghu pracuje Pittsburgh Supercomputing System (PSC), který je nejvýkonnějším zařízením pro “otevřené využití“. Obsahuje přes 3000 Alfa procesorů umístěných ve 150 skříních, které zabírají plochu basketbalového hřiště. Systém má 3 terabyte uživatelsky přístupné paměti a 30 terabytů sdílených disků. Kromě Westinghouse jej využívají i technici a vědci mnoha institucí a vysokých škol.

Evropská unie

Komisařka EU pro dopravu a energetiku, paní Loyola de Palacio, se v poslední době intenzívně zasazuje o vypracování společných zásad jaderné bezpečnosti. Podle jejího názoru je vyloučeno, aby Evropa byla schopna bez jaderné energetiky dostát svým závazkům z Kyota. Vyhlásila 3 priority :

- zajistit,aby domácí legislativa v nových státech přijala normy existující ve státech EU; to je podmínkou spolehlivého a bezpečného zásobování elektrickou energií v propojené Evropě.

- zajistit další rozvoj čistých energetických zdrojů v kombinaci s lepším hospodařením s energiemi

- urychlit zavedení “Lisabonské strategie“, zvláště s ohledem na konzolidaci a liberalizaci trhu s energií.

Paní de Palacio navrhuje společné evropské normy a kontrolní mechanizmy, které zaručí stejná kritéria a podmínky v celé rozšířené Evropě.

 

Zpravodaj ČNS 6/2002, vydán 18.9.2002

Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz

Prezident: Václav Hanus, tel.: 0334 78 21 43, hanusv1.ete@mail.cez.cz

Sekretariát: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 02 66 17 23 42, mantlik@nri.cz

Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001