ZPRAVODAJ   01/2003

V čísle:
- Rekord na ostrově Malta
- Téma a úkol pro osvětu v jaderné energetice
- Stránky České nukleární společnosti v novém
- Interview s Philippem Busquinem, komisařem EU pro vědu a výzkum
- Fakta o hospodaření s jadernými odpady v EU
- Semináře a konference


Rekord na ostrově Malta

Od 2. do 5. února se na Maltě v hotelu Corinthia St. Gorg ve městě St. Julians sešlo 153 specialistů na komunikaci s veřejností v oborech jaderné vědy, techniky a energetiky z 27 zemí světa. Byla to v tu chvíli největší koncentrace odborníků na „jadernou„ komunikaci na světě a patrně i v celých maltských dějinách. Konala se zde mezinárodní konference PIME 2003, kterou každoročně pořádá Evropská nukleární společnost. Hlavní letošní témata byla více než aktuální: krizová komunikace, bezpečnost jaderných zařízení, spolupráce jaderných elektráren s regiony, jaderné odpady. Energetickou společnost ČEZ reprezentovaly Marie Dufková a Jana Matoušková z oddělení komunikace a Milan Nebesář z tiskového oddělení. Přinášíme čtenářům Zpravodaje pár poučných zajímavostí ze světa jádra:

Francie bývá často uváděna jako bašta jaderné energetiky. V této souvislosti jsou zajímavé výsledky průzkumu: 26% dotázaných Francouzů je pro zvýšení podílu jaderných elektráren, 26% pro odstoupení od jaderného programu a 47% pro udržení současného stavu. Polovina Francouzů nikdy neslyšela o globálním oteplování, ale na adresu jaderné energetiky jsou ochotni tvrdit, že vypouští CO2, způsobuje globální oteplení a narušuje ozonovou vrstvu. 90% lidí tvrdí, že nikdy neslyšeli nic inteligentního o energetice. Mají totiž pocit, že je jakýsi problém s energií, ale nikoliv s elektřinou. 92% je přesvědčeno, že o jaderné energetice se neříká všechno, co by mělo být řečeno a 77% věří v jaderných otázkách „zeleným„ iniciativám! Polovina Francouzů neví nic o jaderné energetice v jiných zemích a myslí si, že všude se od jádra odstoupilo, jen Francie že provozuje JE dál.
Derek Taylor z direktorátu pro energii Evropské komise nastínil návrhy nové legislativy EU týkající se jaderné energetiky a odpadů. EC apeluje na všechny země, aby urychlily přípravu úložišť jaderného odpadu. Zajímavý je návrh připouštějící ukládání odpadu i v jiné zemi, než zemi původu.
Většina prostoru na konferenci byla věnována debatám, workshopům a kulatým stolům, u nichž se vyměňovaly zkušenosti z jednotlivých zemí k nejdůležitějším tématům.



Komunikační nástroje
Výběr se jednoznačně přesunul na moderní počítačovou techniku a fenomén internetu. Novinku představilo Chorvatsko: web stránku www.mingo.hr/tpc informující didaktickým způsobem o ionizujícím záření a radiačně bezpečnostních aspektech. Provozuje ji tzv. Technické podpůrné centrum, které je součástí projektu civilní obrany a má za úkol monitorovat radiační situaci. 10 km od hranic Chorvatska je slovinská jaderná elektrárna Krško a 75 km maďarský Pakš.
Další představená web stránka je z dílny mladé organizace Areva, která vznikla sloučením několika jaderných firem do jediného giganta – Siemens, Framatome, ANP, Cogema a dalších. Stránka www.arevagroup.com se nejprve testuje na zaměstnancích, tvůrci shromažďují připomínky a náměty na zlepšení, pak teprve spustí reklamní kampaň pro veřejnost. Také při tvorbě této stránky je zdůrazňován didaktický přístup.
Švédská společnost SKB představila multimediální show sloužící jako nástroj pro lektory přednášející veřejnosti o jaderných odpadech. Směs statických obrázků, trojrozměrné animace a filmů přišla na 1,5 milionu švédských korun. Nejsme nijak pozadu – sice méně virtuálně reálně vybavenou, zato však stejně funkční a za zlomeček zmíněné ceny pořízenou má ČEZ pro své lektory prezentaci již také.
Překvapením pro účastníky konference byl jistě příspěvek pana Oberhummera z Rakouska. Vědecký pracovník z Atominstitutu z Vídně prezentoval vzdělávací program pro mládež, skládající se z populárně naučné knížky o jaderné vědě a technice a z putovní výstavy. Nutno ovšem poznamenat, že zatím uspěl jen v Anglii, Itálii, Maďarsku, Francii a Německu. Nejrůznější statistiky a výsledky průzkumu veřejného mínění ukazují Rakousko jako izolovaný zatvrzele protijaderný ostrov v celkově tolerantní a více či méně příznivě projaderně nakloněné Evropě. Snahy rakouského jaderného vědce najdete na www.nupex.net. Projekt převážně hrazený z fondů Evropské unie stál v posledních dvou letech 379 tisíc eur.
Informační web stránkou www.minatom.ru se pochlubila ruská delegace – jde o pátou nejnavštěvovanější web stránku v Rusku. Prezentují se zde i názory ministra Rumjantseva. Ruská organizace Atominform provozuje dokonce vlastní televizní stanici TV-100, která vysílá projaderné naučné pořady.
Francouzská EdF představila počítačovou hru „Blue dot“, která atraktivní formou dobrodružné animované hry učí děti vážit výhody a nevýhody různých energetických zdrojů.

Komunikace na téma radioaktivní odpady
Ukazuje se, že jaderné odpady začínají být tím hlavním argumentem proti jaderné energetice. Lidé už začínají brát jaderné elektrárny jako součást normálního průmyslu a života, věří, že jsou bezpečné, a paradoxně považují jaderné odpady za něco mnohem nebezpečnějšího. Přesto, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč se bát jaderných odpadů více, než reaktoru v provozu, dokola opakované strašidelné argumenty odpůrců jádra udělaly své. Nejdůležitější strategie při komunikaci o odpadech: jasná legislativa, jasný harmonogram a postup, přesně rozdělené role, úlohy a pravomoci, otevřený dialog s lokalitami uvažovaných skladů a úložišť, jejich vtažení do spolupráce, použití lokálních zdrojů, lidí, médií. Výhodné je najít mluvčího z lokality. Na světě jsou již dvě místa, která mají v podstatě vyřešeno ukládání – USA a Finsko. Evropská unie vyvíjí silný tlak na další své členy, aby co nejrychleji přijali jasná a závazná rozhodnutí o ukládání jaderných odpadů.

Trvale udržitelný rozvoj
Uchopme toto módní heslo a přijměme je za své. Jaderná energetika je neopominutelným příspěvkem k trvalé udržitelnosti. Zahájit na toto téma seriozní debatu je náš úkol – od ekologistů toto nelze čekat. Na letošním jednání COP v Johannesburgu se jasně ukázalo, že národní zájmy silně převyšují globální zájem planety.

Lokální komunikace s veřejností v regionech JE, se státní správou a samosprávou
Za lokální komunikaci je považována komunikace s obyvateli žijícími v zóně havarijního plánování. Pro některý stát to může znamenat udržování kontaktů s 300 000 obyvateli v 10 km pásmu (např. Japonsko), pro jiné kontakt s 200 obyvateli v 10 km pásmu (např. Švédsko). Přestože podmínky jsou to velmi rozdílné, závěr diskuse byl naprosto jednotný. Komunikace s místními obyvateli musí být co nejintenzivnější a „lidská“. Osobní kontakt je nutné udržovat s pěti nejdůležitějšími skupinami: studenty a učiteli, volenými zástupci státní správy a samosprávy, občanskými sdruženími, regionálním tiskem a lékaři. Obyvatelům musí být poskytováno dostatečné množství snadno dostupných informací (obecní rozhlas, časopis, internetové stránky). Velmi pozitivně byla hodnocena činnost tzv. Občanských bezpečnostních komisí, které jsou nezávislým subjektem dohlížejícím na bezpečnost elektrárny a poskytujícím veřejnosti srozumitelné a věrohodné informace o dění v elektrárně. Zajímavý pohled na rozdílné názory lidí z míst blízkých jaderným zařízením a z míst vzdálených poskytl psychologický průzkum z Jižní Koreje: mají-li lidé hodnotit rizika a přínosy, na celonárodní úrovni převažuje vnímání důležitosti přínosů a rizika mají menší váhu. Na lokální úrovni naopak je kladen větší důraz na rizika a zdůrazňování přínosů je vnímáno jako méně důležité. Za hlavní přínosy jaderné energetiky je považována ekonomičnost, spolehlivé zajištění dodávek energie a neemitování skleníkových plynů, za hlavní rizika možný vliv na zdraví, na životní prostředí a strach před havárií. Lidé, kteří jsou pro jádro, si častěji myslí, že všichni ostatní jsou proti. Lidé, kteří jsou proti, však častěji připouštějí, že by byli ochotni svůj postoj změnit.

Ochrana jaderných elektráren
Událost z 11. září 2001 zvýšila obavy teroristického útoku na jaderné zařízení. Některé státy přijaly velmi striktní bezpečnostní opatření a jiné naopak dále propagují otevřenou politiku a nabízí široké veřejnosti exkurze do elektrárny. Tento rozdílný postup hodnotil velmi negativně William Beecher ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost USA.„V USA jsme investovali po 11. září 2001 307 miliónů USD na zvýšení ochrany našich 103 elektráren. Hrozba útoku je reálná. Musíme udělat vše, abychom mu zabránili.
Protiargumentem byl názor většiny účastníků, kteří se domnívali, že tento postoj poškozuje a diskriminuje jaderný průmysl oproti jiným odvětvím jako je např. chemický průmysl. Stejně tak nelze zabezpečit metro, nádraží a jiná místa, kde se pohybuje velká masa lidí. „Musíme začít každý u sebe“, prohlásil William Beecher. V letošním roce hodlá USA utratit 53 milionů dolarů na zvýšení ochrany a zlepšení kontroly pohybu jaderného materiálu.

Krizová komunikace
Příklady krizových komunikací Air France (havárie Concordu), Bayer (vedlejší účinky léku Baycol) a Shell dokladují, že i jiná odvětví průmyslu musí bojovat o důvěru veřejnosti. Doporučuje se hledání společných zájmů s lokalitami, investice do vybavenosti lokalit, systematická práce s médii a jejich vzdělávání.

Informační centra
Co se změnilo po 11. září 2001 v provozování informačních center (IC)? Jaká je jejich budoucnost? Stejně jako v ochraně elektráren, tak v provádění exkurzí v areálu elektráren a zachování provozu informačních center, zaujaly jednotlivé státy různé postoje. Ve většině států, kromě Litvy, Slovenska, Nizozemí, se brány elektráren pro exkurze veřejnosti uzavřely. Návštěvnost IC se většinou snížila nebo zůstala na stejné úrovni. Ve Francii bylo dokonce na dobu neurčitou uzavřeno dvacet informačních center. Ve Velké Británii se uvažuje o uzavření informačních center u reaktorů Magnox. Přesto všechno informační centra mají budoucnost. Ukázalo se totiž, že jiné formy informování vyžadují vyšší náklady. Průzkumy veřejného mínění dokladují, že lidé věří více tomu, co vidí a slyší v IC, než tomu, co je napsáno na sebekrásnější internetové stránce. IC byla vybudována proto, aby zprostředkovala osobní kontakt s veřejností, který nejde jinak nahradit, vzdělávala a propagovala jadernou energetiku. Je velmi důležité, aby pokračovala v tomto svém poslání, rozvíjela se a při současném tlaku na ekonomickou efektivitu hledala nové formy oslovení návštěvníků. Inspirací může být nově otevřené informační centrum v Sellafieldu. Ve spolupráci s Národním vědeckým muzeem v Londýně vznikla v Sellafieldu supermoderní expozice „Sparking reaction“, překypující světelnými a multimediálními efekty, velkoplošnými plasmovými obrazovkami a pohyblivou projekcí. Po chvíli zdráhání prozradil zástupce BNFL i náklady na pořízení nové expozice: 10 milionů Liber.

Komunikace s dětmi
Dnešní děti jsou budoucími spotřebiteli, politiky a potenciálními zaměstnanci energetiky. Je v nejvyšším zájmu energetických firem poskytnout jim co nejúplnější informace a vzdělání v oboru, neboť oni zanedlouho budou o dalším osudu energetiky rozhodovat. Účastníci kulatého stolu se shodli, že je třeba předvést všechny energetické zdroje, naučit mládež vážit pro a proti a nepodceňovat její schopnost utvořit si správný úsudek. Fakta totiž jednoznačně stojí na straně jaderné energetiky. Velmi důležitá je též práce s učiteli. Vzdělávací program ČEZ vzbudil velkou pozornost a povzdech některých účastníků debaty, že „v jejich zemi vzdělávání mládeže zanedbali a mají dnes plné učebnice protijaderných hesel a příkladů„.
Na konferenci PIME letos navazoval seminář pořádaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii na téma krizové komunikace.

Marie Dufková a Jana Matoušková


Téma a úkol pro osvětu v jaderné energetice

Eurobarometr - občané EU mají nedostatečné znalosti o energetice Evropská unie:
Evropská komise - direktoriát pro Výzkum organizoval průzkum veřejného mínění (Eurobarometr) co si občané EU myslí o energetice a o energetických technologiích.
Při tomto průzkumu vyšlo najevo, že lidé jsou ve velké většině buď neinformováni nebo chybně informováni o těchto oblastech. Ukázalo se, že Evropané sice dávají otázkám ochrany ŽP a radioaktivním odpadům vysokou důležitost, ale například velká většina si chybně myslí, že jaderné elektrárny významně přispívají k celkovému oteplování planety a změnám klimatu. Je to jasný signál pro všechny - vzdělávací instituce, vlády, evropské instituce a energetiku, aby dělali v této oblasti lepší práci. Je potřeba zlepšit znalosti a vzdělání veřejnosti v základních otázkách energetiky, aby mohli v budoucnu přijmout správné rozhodnutí o různých energetických možnostech. Další výsledky průzkumu ukazují např.: 88% je přesvědčeno, že globální oteplování a změny klimatu vyžadují okamžitou akci, 81% si myslí, že do 20 roků budou energetické potřeby společnosti uspokojeny použitím energetického mixu, 47% si myslí, že evropské vlády musí zařadit otázku nakládání s RaO a jejich ukládání mezi nejvyšší priority, atd.

NucNet, 10.3.2003


Stránky České nukleární společnosti v novém
www.csvts.cz/cns


Od 1. března provozujeme na známé adrese internetové stránky České nukleární společnosti v novém designu a s novým obsahem. Hlavní novinkou je každodenní aktualizace. Na stránkách přinášíme informace z dění v jaderné energetice a souvisejících oborech u nás i ve světě.
V sekci „Co je ČNS“ jsou uvedeny základní informace o České nukleární společnosti, plné znění stanov najdete v sekci „Stanovy ČNS“. Na stránce „Kontakty“ jsou uvedeny kontaktní informace na sídlo, prezidenta, viceprezidenty, sekretariát, výkonného tajemníka a členy výboru. V sekci „Zpravodaj“ najdete všechny Zpravodaje ČNS od roku 1998 až po aktuální číslo. Na stránce „Akce“ jsou vedle připravovaných akcí ČNS odkazy na akce pořádané Evropskou a Americkou nukleární společností a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Praktické informace pro členy ČNS najdete v sekci nazvané „Pro členy“. Na úvodní stránce dále najdete odkazy na stránky sekce mladých a žen v jádře, Evropskou nukleární společnost, Slovenskou nukleární společnost a na kolektivní členy ČNS.
Součástí stránek je i anketa, kde budeme zjišťovat názory návštěvníků stránek na aktuální témata. V současnosti můžete hlasovat na téma „Jak se Vám líbí JE Temelín“.



Věříme, že se stanete pravidelnými návštěvníky stránek ČNS a že se mnozí z Vás budou aktivně podílet na jejich obsahu. Připomínky a náměty můžete posílat na adresu: burked1.edu@mail.cez.cz. Chcete-li být informováni o novinkách na stránkách ČNS, pošlete na výše uvedenou adresu svůj email.

Daneš Burket


Interview s Philippem Busquinem, komisařem EU pro vědu a výzkum



Jak vidíte budoucnost jaderné energetiky a výzkumu na tomto poli?

Jaderná energetika zásobuje elektřinou 35% EU a je částí energetického mixu Evropy, který pomáhá vypořádávat se se závazky z Kjóta. Více než kdy jindy má své místo v Evropě dnes i jaderný výzkum a to i navzdory rozhodnutím některých zemí vzdát se jaderného programu. Jaderný výzkum totiž není synonymem pro propagaci jaderné energetky. Pokrývá totiž hlavně ty oblasti, kde veřejnost cítí jisté obavy – jaderné odpady, bezpečnost, ochrana před zářením – a jde i dále do tak důležitých oblastí jakými je např. medicína atd.
Jaké jsou priority v jaderném výzkumu?
Základní otázkou, která se musí řešit, jsou jaderné odpady, protože to je fenomén, který přesahuje do budoucích generací. Evropská komise vytvořila NET.EXCEL, síť největších organizací Evropy zabývajících se hospodařením s odpady. Je jednou z mých priorit přinést do hospodaření s jadernými odpady větší průhlednost a přesvědčit veřejnost, že není pravda, že se s nimi dosud nic nedělalo. O výzkumu v této oblasti se musí více vědět, např. o podzemním úložišti Mol v Belgii, o projektech Švédska a Finska. Také se musí podpořit výzkum transmutačních technologií.
Jak důležitý je výzkum nových typů jaderných reaktorů?
Spojené státy iniciovaly tzv. Generation IV International Forum, které identifikuje nejslibnější koncepce pro roky 2020 – 2030. Francie a Velká Británie jsou také členy. EU jako celek ne, protože některé státy jsou proti. Navzdory tomu budeme tyto aktivity pozorně sledovat, protože EU si přeje být vedoucí silou v jaderné odbornosti. Jednotlivé členské státy jsou zodpovědné za své energetické koncepce v krátkodobých i dlouhodobých perspektivách. Účast na mezinárodních projektech, jako je třeba Generation IV nebo ITER (fúzní reaktor), však pro ně znamená snížení finančního rizika.
Proč EU vydává velkou část svého rozpočtu na výzkum právě na termojadernou fúzi?
Fúze je evropským výzkumným programem par excellence. Důvodem je, že tento projekt vyžaduje tak velké finanční částky, že si je jen málokterá organizace může dovolit, navíc zatím není ekonomická návratnost. Jde tedy spíše o politické rozhodnutí – a EU jej udělala. Za posledních 40 let byl evropský fúzní program nejúspěšnější na světě, zejména díky tokamaku JET v Anglii. Francie a Španělsko jsou nyní kandidáty na to, aby hostily nový projekt ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) – soupeří s Kanadou a Japonskem a já věřím, že ITER nakonec bude v Evropě. Z toho budou profitovat i kandidátské země.
Aktivně podporujete tzv. Evropský výzkumný prostor (ERA).
Jak se může jaderný sektor více zapojit?
V kontextu smlouvy Euratom se rozvíjí ERA jako podpora společnému jadernému výzkumu. Každý stát jde však vlastní cestou. Potřebovali bychom vytvořit společnou technologickou platformu, jako se nám to podařilo např. v letectví. Zde je těžší dosáhnout konsensu. Většina z kandidátských zemí s jaderným programem je už zapojena do programů Euratomu.
Jak myslíte, že je možné zvýšit vzdělávání a mobilitu nových jaderných vědců a inženýrů?
Dříve byla jaderná fyzika „top„ pro studenty, pak byla nahrazena biofyzikou. Je tedy skutečný problém v této oblasti, protože i kdybychom už nové jaderné elektrárny nestavěli, budeme provozovat stávající, starat se o odstavování, o jaderné odpady, zkrátka budeme ještě nejméně na dvě generace potřebovat špičkové jaderné odborníky. Vždyť i protijaderným aktivistům musí záležet na tom, aby elektrárny provozovali ti nejkvalifikovanější. Chtěl bych pomoci zviditelnit tento sociální aspekt a zahájit dialog za účasti médií a veřejnosti. Jaderná komunita má tendenci být příliš „ostrovní„. Mezi jadernými specialisty a veřejností je málo kontaktů. Jaderná věda má přitom tak obrovský vliv na jiná odvětví: kultura bezpečnosti, robotika, dálkové manipulace, magnetická pole, materiály resistentní k vysokým teplotám, atd.
Jaký je váš názor na vývoj evropské energetické scény?
Hlavním sdělením Zelené knihy vydané Evropskou komisí je, že není universálního léku na zabezpečení spolehlivého zásobování energií. Všechny zdroje mají svá pro i proti. Jaderná energie bude mít určitě v energetickém mixu své místo. Perspektivou pro jádro je např. budoucí vodíkové hospodářství. Vodík musíme získávat bez generování skleníkových plynů. V březnu bude skupina 19 expertů prezentovat výsledky studie vodíkového hospodářství Evropské komisi. Jedině jaderná energie je schopna vyvinout teploty potřebné k produkci vodíku.

Zdroj: Foratom e-bulletin, zkrácený překlad


Fakta o hospodaření s jadernými odpady v EU



EU produkuje 50 000 m3 RAO ročně (= 0.00013 m3 na osobu, tj. 0.13 litru na osobu nebo 9,75 litrů za celý (75letý) lidský život). Méně než 1% z toho jsou vysokoaktivní odpady ve formě zbytků po přepracování vyhořelého jaderného paliva. Objemy odpadů se průběžně snižují tím, jak se uvádějí do provozu stále dokonalejší technologie.
Většina RAO (90%) jsou nízkoaktivní (papír, nářadí, látky, filtry apod.). Ty se ukládají ve speciálních úložištích na povrchu nebo pod povrchem země.
Každoročně produkuje EU 2 miliardy tun odpadu všeho druhu, z čehož 35 milionů tun je klasifikováno jako „nebezpečný odpad„ (80 kg na osobu). Jedná se o pesticidy, asbest, těžké kovy, atd. Těžké kovy nikdy neztratí svou toxicitu, zatímco radioaktivita s časem klesá.
EU nyní pracuje na direktivě, která bude požadovat po členských státech jasný harmonogram hospodaření s jadernými odpady a zejména zprovoznění hlubinného konečného úložiště.
V současnosti je v EU bezpečně již uloženo 2 miliony tun nízko a středně aktivních odpadů v lokalitách Drigg (UK), Centre de la Mance (F), Centre de l´Aube (F) a dalších.
Největším zdrojem RAO je decommissioning, tj. likvidace jaderných elektráren po skončení provozu. V příštích deseti letech se dá očekávat nárůst odstavovaných reaktorů, protože první generace dožívá po 40 letech provozu zaslouženého "důchodu".
Provozovatelé jaderných elektráren ukládají zvláštní finanční částky na budoucí odstavování, likvidaci a zabezpečení RAO. Mnohde jsou tyto částky zakalkulovány již v cenách elektřiny z jaderných elektráren.
Finsko již učinilo pevné rozhodnutí o zřízení konečného úložiště, v ostatních zemích existují zkušební laboratoře pro ukládání vysokoaktivních odpadů.
Objem vysokoaktivních jaderných odpadů je velmi malý, proto zatím stačí budovat mezisklady. Tento způsob je výhodný také proto, že použité jaderné palivo zatím zchladne a ztratí velkou část své radioaktivity, takže pozdější manipulace s ním je snazší.
Radioaktivní odpady nejsou problémem technickým, finančním, nebo bezpečnostním, ale pouze politickým, politikům se nechce o nich rozhodovat, protože se bojí negativní reakce svých voličů a problém přesahuje jejich volební období.
Mezi experty existuje široký konsenzus o způsobu ukládání vysokoaktivních RAO v hlubinných geologických vrstvách. Veškeré technologie jsou odzkoušené a dál pokračuje výzkum.
Většina lidí není ochotna přijmout úložiště ve svém regionu. Zatím platí zásada ukládání odpadu v zemi jeho vzniku, vyloučena však nejsou v budoucnu společná úložiště, která by znamenala značné bezpečnostní i finanční výhody.

Zdroj: Foratom e-bulletin


Semináře a konference

Společné semináře ČNS a ÚJV Řež

Výzkumná zařízení - nové projekty: studie MYRRHA
(Research facilities - new designs: case study MYRRHA).

Pierre D'hondt (pracovník výzkumného ústavu SCK·CEN, Mol, Belgie)28. 3 2003 v 9 hod, v novém konferenčním centru ÚJV, (administrativní budova)Těžištěm přednášky p. Pierra D'hondta bude jeho vystoupení na mezinárodním semináři k projektu 5. rámcového programu Euratomu FEUNMARR (Future EU Needs in Material Research Reactors), který se konal v únoru 2002 v Cadarache (Francie). Zejména budou podány technické informace o projektu MYRRHA (Multipurpose Neutron Source for R&D Applications based on an Accelerator Driven System), který vyvíjí SCK·CEN spolu s IBA (Ion Beam Application) v Belgii. MYRRHA má být intensivním zdrojem neutronů zejména pro materiálový výzkum a významným nástrojem pro studium problematiky transmutace aktinidů.

Research Reactors: Future Needs for R&D
25. 4. 2003
Přednášející: Prof. Verkooijen - Universita Delf

Moderní uhelná elektroenergetika
30. 5. 2003
Přednášející:
Zástupce Výzkumného úsatvu uhlí Most (uhelná palivová základna ČR)
František Hrdlička - fakulta strojní ČVUT (ekologické spalování uhlí)
Prof. Václav Petr - fakulta strojní ČVUT (moderní uhelné bloky)

Výzkum, vývoj a perspektivy vysokoteplotních reaktorů
3. 7. 2003
Přednášející: D. Hittner - Framatom

Kontakt: František Klik či Zdeněk Kříž, 266 173 535
Nejlepší současné spojení do Řeže je autobusem č. 371 z nádraží Holešovice, odjezd 7.55, příjezd do Řeže 8.28, nebo vlakem z Masarykova nádraží odjezd, 7.43, příjezd do Řeže 8.09

Další akce a semináře

Moderní technologie likvidace jaderného odpadu
Ing. Miloslav Hron, CSc., ÚJV Řež, a. s.
Přednáška se uskuteční dne 27. března 2003 od 10 hod.v Kongresovém sále ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, Praha 4 (metro Budějovická)

11th Training Course on Off-site Emergency Planning and Response to Nuclear Accidents
Mol, Belgium, June 16 - 20, 2003
Auditorium of the SCK•CEN Club-House, Boeretang 201, B-2400 Mol, Belgium
http://www.sckcen.be/sckcen_en/activities/train/tcm2003/index.shtml

SMiRT 17 - 17th International Conference on STRUCTURAL MECHANICS IN REACTOR TECHNOLOGY
Prague, Czech Republic, August 17-22, 2003
http://www.uam.cz/SMiRT17

OECD - HRP Summer School 2003 on Design and Evaluation of Human-System Interfaces
The Halden Project invites to an International Summer School on "Design and Evaluation of Human-System Interfaces" in Halden, Norway August 25-29, 2003.
http://www.ife.no/english/tillegg/index.jsp?avdelingsId=1963&tilleggId=2385

NUSIM 2003
10. - 12. září v Bratislavě
(podrobnosti v příštím čísle)

SNA'2003 - International Conference on Supercomputhings in Nuclear Applications
22 - 24 Sept., Palais des Congres, Paris, France
http://sna-2003.cea.fr

Advances in nuclear fuel management III
Hilton Head Island, South Carolina, U.S.A., October 5-8, 2003
http://meetingsandconferences.com/anfm2003

International conference "Radioactive waste and spent fuel management"
November 6-8, 2003, Plovdiv, Bulgaria, organised by the Bulgarian Nuclear Society together with the European Nuclear Society.

International ANS/ENS Winter Meeting
New Orleans, Louisiana, U.S.A., November 16-20, 2003
http://www.ans.org/meetings

Decommissioning challenges. And industrial reality?
23 - 27 Nov., Avignon, France
http://www.sfen.fr/avignon2003

 

nezapomeňte navštívít

www.csvts.cz/cns

 

Zpravodaj ČNS 1/2003, vydán 21.3.2003
Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz, www.csvts.cz/cns
Prezident: Václav Hanus, tel.: 385 782 143, hanusv1.ete@mail.cez.cz
Sekretariát: František Mantlík, ÚJV Řež, 250 68 Řež, tel/fax 266 172 342, mantlik@nri.cz
Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001