ZPRAVODAJ   01/2009

V čísle:
- Úspory dostatek energie nepřinesou, řešením je jen jaderná energetika
- Zirkonium jako materiál nezbytný pro jadernou energetiku
- 8. Mikulášské setkání Mladé generace ČNS
- Zemní plyn: Hra s ohněm
- Areva chce být jedničkou na mnoha trzích
- Elektrárnám na pobřeží hrozí medúzy
- V Číně budují velké jaderné elektrárny
- Výběr zahraničních zpráv
- Internetové stránky ČNS v roce 2008
- Co vyšlo na web stránkách ČNS


Úspory dostatek energie nepřinesou, řešením je jen jaderná energetika

více zde


Zirkonium jako materiál nezbytný pro jadernou energetiku

Využití zirkonia, kovového prvku s atomovým číslem 40, nastartoval na „západě“ i na „východě“ vojenský výzkum. Zájem upoutaly jeho dobré mechanické a chemické vlastnosti a zvláště mimořádná odolnost čistého zirkonia proti korozi. Avšak hlavní uplatnění dnes nalézá v civilní jaderné energetice, protože vykazuje velmi nízký účinný průřez pro záchyt neutronů.

Ve Spojených státech amerických byla poprvé zirkoniová slitina (známá pod označením Zircaloy-2) použita jako materiál pokrytí paliva tlakovodního reaktoru ponorky Nautilus (první jaderné ponorky na světě), zatímco v energetických reaktorech byla pokrytím austenitická nerezová ocel. Špatná odolnost této oceli vůči korozi záhy přinutila inženýry nahradit ji v tlakovodních reaktorech slitinou Zircaloy-2 a ve varných Zircaloy-4 (složení viz tabulka níže). Není bez zajímavosti podotknout, že chemický režim západních tlakovodních reaktorů PWR se oproti východním VVER liší. Ke kompenzování pH, sníženého přidáváním bóru k regulování reaktivity, se v primárních okruzích VVER používá směs KOH + NH4OH zatímco na západě hydroxid LiOH, který má významný vliv na korozi zirkoniových slitin. Avšak i nadále se pro kanály varných reaktorů stejně jako pro vnitřní komponenty AZ používaly nerez oceli či slitiny niklu. Jejich nahrazování slitinami zirkonia postupovalo pomalu krůček po krůčku, hlavně až v 80. letech.

Situace v Sovětském svazu byla odlišná, neboť hned od samotného počátku byla slitina zirkonia s jedním váhovým procentem niobu (dnes označovaná E110) použita jako pokrytí paliva v tlakovodních reaktorech ponorek ale i energetických reaktorů. Dodnes je tato slitina standardním materiálem pokrytí všech ruských vodou chlazených reaktorů. Jedním z poznávacích rozdílů mezi tlakovodními reaktory PWR a VVER je tedy i složení palivového pokrytí. Zatímco západní zirkoniové slitiny pokrytí mají příměs cínu, východní používají niob. V Kanadě se dodnes používá také stále stejného materiálu pokrytí palivových článků jako v 60. letech, a to sice americké slitiny Zircaloy-4.

Kromě těchto slitin však byly pro účely lehkovodních reaktorů vyvinuty na západě i jiné, například Zircaloy-1 (2,5% Nb), Zircaloy-3 (0,25% Sn, 0,25% Fe) či slitiny Valloy (1,15% Cr, 0,10% Fe) a Valloy S (1,2% Cu, 0,28% Fe). Slitina Valloy S byla zkoumána zvláště pro podmínky přehřáté páry, ale stejně jako ostatním zde zmíněným se ani jí nedostalo masivního komerčního využití. Podobné experimenty probíhaly i v Sovětském svazu, zkoumaly se tzv. ozhenitové slitiny s příměsi cínu, železa, niklu a niobu ve váhových procentech 0,5 – 1,5 %. Tento výzkum vedl v počátku sedmdesátých let k vytvoření dodnes používané slitiny E635 ve složení 1% Nb, 1,2% Sn a 0,4% Fe a slitiny E 125 (2,5% Nb) pro tlakové kanály reaktorů RBMK. Na speciální žádost byla modifikována v 80. letech i standardní E110 příměsí 900 – 1300 ppm kyslíku pod označením E110K.

Toto poměrně velké množství různých materiálů odpovídá různým provozním podmínkám tlakovodních a varných reaktorů, ale také snaze o odstranění vznikajících nežádoucích jevů. Jedním z nich je interakce palivo-pokrytí (pellet-clad-interaction neboli PCI), která začala být vážným problémem v 70. letech ve varných reaktorech již při vyhoření 10-15 GWd/tU. K odstranění tohoto problému byla nanášena na vnitřní část pokrytí výstelka z čistého zirkonia k ochraně před korozním praskáním, vznikajícího v důsledku vlivu štěpných produktů (hlavně jodu) a tlaku rozpínající se peletky. Až v 90. letech bylo zjištěno, že za určitých podmínek může tato vrstva čistého zirkonia vést k vážným druhotným prasknutím, způsobených její hydridací po vzniku malého defektu pokrytí (fretting). Tudíž byly vyvinuty odolnější výstelky Siemensem (zirkonium s 0,4% Fe), firmou ABB (zirkoniová vrstvička se supersníženým obsahem cínu) či GE (zirkonium s 400 ppm Fe a méně než 600 ppm O). Firma General Electric taktéž zkonstruovala tzv. zirkoniové trojpokrytí se dvěma různými vnitřními vrstvami (první vyrobena ze Zircaloy-2, druhá z čistého Zr).

Pro pokrytí tlakovodních reaktorů nebylo naštěstí nikdy potřeba zavádět stejně složitá opatření, avšak stále se zvyšující provozní požadavky na pokrytí daly vznik slitinám novým. Například Francie přišla s „vlastními“ slitinami M4TM (0,5% Sn, 0,6% Fe, 0,4% V) a hlavně M5TM (1% Nb), která se složením až nápadně podobá úspěšné ruské E110. Německý Siemens vyvinul speciálně zušlechtěnou slitinu Zr-2.5Nb a slitinu HPA-4 (High Performance Alloy) s 0,6% obsahem Sn, Nb a V. Ani Američané nezůstali pouze u své Zircaloy-4 a postupným přidáváním niobu si Westinghouse patentoval slitinu ZIRLOTM. Velice podobné experimentování ve složení zirkoniových slitin lze pozorovat i v Japonsku (slitiny Mitsubishi Developed Alloy, New Developed Alloy, skupina slitin J-AlloyTM) a Jižní Koreji (slitiny HANA-3, případně HANA-4 obsahující 1,5% Nb, 0,4% Sn, 0,2% Fe a 0,1% Cr).

Kromě nežádoucí interakce palivo-pokrytí byly již dříve pozorovány i trhliny tlakových kanálů v reaktorech CANDU. Tyto trhliny vznikaly v oblastech styku Zircaloy-4 tlakových trubek a koncovek z ANSI-403 ušlechtilé oceli v důsledku záchytu vodíku (deuteria z těžké vody), který zásadním způsobem snižuje pevnost a odolnost slitiny proti prasknutí. Tento mechanismus je nazýván Delayed Hydrogen Cracking (DHC) a má za následek únik štěpných produktů z paliva v elektrárnách Pickering i Bruce, stejně jako v RBMK reaktorech Kursk a Černobyl.

Dalšími nevítanými avšak přirozenými jevy doprovázejícími produkci energie v aktivních zónách reaktorů jsou radiační růst (growth) a „radiační tečení“ (creep). Jedná se o mechanické deformace palivových proutků a souborů ve smyslu odchylek od ideálního geometrického tvaru a prodlužování jejich délky. Creep je pozorován vždy při dlouhodobém působení vysoké teploty a pnutí, vliv ozáření však není tak uspokojivě popsán. Mnohé testy vně i uvnitř reaktoru ukazují opět na spojitost s koncentrací vodíku, ale taktéž na možný vliv cínu (stejně jako v případě radiačního růstu, viz následující obrázek).

Je zřejmé, že americký vývoj ideální zirkoniové slitiny se nemohl zastavit u ZIRLOTM s obsahem sice již jen 1% cínu, a tak si Westinghouse nechal patentovat optimalizované OPT ZIRLOTM (1% Nb, 0,67% Sn, 0,1% Fe). Tato a jiná mírně obměněná slitina jsou testovány v amerických reaktorech Vogtle a Byron, ve španělském Vandellós a francouzském Paluel s plánovaným vyhořením až 80 GWd/tU. Jedním z již dosažených výsledků tohoto programu je následující obrázek ukazující závislost tloušťky zoxidované vrstvy zirkonu na vyhoření. Dává jednoznačně za pravdu současnému americkému trendu ve snižování obsahu cínu.

Jak již bylo výše zmíněno, ruská slitina E110 (1% Nb) se bez větších problémů používá úspěšně již 40 let, je vysoce odolná proti korozi a tak maximální tloušťka zoxidované vrstvy nepřesahuje 10 µm (pro porovnání s předchozím obrázkem). Avšak tato slitina je limitována vyhořením, udává se 50 GWd/tU, neboť její vysoké radiační prodloužení snižuje pevnost palivového souboru. Taktéž při tomto vysokém vyhoření a případné havárii LOCA vykazuje horší vlastnosti než slitiny Zircaloy. Z tohoto důvodu představuje splnění bezpečnostního kritéria přijatelnosti pro havarijní podmínky při ztrátě chladiva primárního okruhu EDU „nedosažení teploty povlaku palivových proutků 1200°C (nedosažení exotermické reakce zirkonium-vodní pára), maximální lokální oxidace povlaku nesmí převýšit 17 - 18 % a celková oxidace zirkonia v aktivní zóně nesmí převýšit 1 % jeho hmotnosti v povlaku palivových proutků“ [5].

Z důvodů zlepšení materiálových vlastností slitiny E110 se testuje výrobní procedura tzv. „zirkoniové houby“ namísto elektrolytické výroby ingotů. Prvotní výsledky však ukazují na nezměněnou vnitřní strukturu a tedy nezměněné vlastnosti slitiny jako odolnost proti rovnoměrné korozi a absorpci vodíku, zatímco jiné testy vykazují její vyšší rezistence proti radiačnímu růstu a vysokoteplotní korozi. Vývoj druhé úspěšné slitiny E635, používané jako konstrukční materiál paliva ve VVER-440 i RBMK, je dán horší odolností slitiny proti korozi a tak se modifikace soustředily na snížení obsahu cínu i niobu. Vznikla tak slitina E635M (viz tabulka), která má alespoň prozatímními testy lepší vlastnosti.

Zdá se tedy, že palivové pokrytí bude i nadále úspěšně odolávat stále se zvyšujícím provozním podmínkám, dokonce nic nenasvědčuje tomu, že slitiny na bázi 1% Nb nemohou dosáhnout až dnes teoretického vyhoření 100 GWd/tU. Samozřejmě je potřeba ještě dlouhého zkoumání, zvláště pak snažit se skutečně porozumět dějům jako je radiační creep a změnám při vysokém vyhoření. Závěrem je zde třeba připomenout českou společnost UJP PRAHA a.s., sídlící v Praze na Zbraslavi, která se zabývá systematickým výzkumem povlakových trubek ze zirkoniových slitin již od roku 1972 a jež se setkává s uznáním i v zahraničí.

Použitá literatura:

[1] Weidinger, H. G.: Zr-Alloys, the Nuclear Material for Water Reactor Fuel, 7th International Conference on WWER Fuel Performance, Albena, Bulgaria, 2007
[2] Harbottle, J.E.: An Update Review of Zirconium Alloy Technology, COPAG-32 Membership, 2007
[3] Zirconium in the Nuclear Industry, 4th Conference - STP 681, upravena: J. H. Schemel, J. P. Papazoglou, ASTM International, 1979, ISBN 0803106017
[4] Roth M. a kol.: Measurement of DHC Velocity in CANDU Pressure Tubes, Transactions of the 17th International Conference on Structural Mechanics in Reactor Technology (SMiRT 17), Prague, 2003
[5] JE Dukovany: Změna Předprovozní bezpečnostní zprávy, revize 2, pro implementaci paliva typu Gd-2M a zvýšený výkon, Díl 15, ÚJV Řež – divize Energoprojekt Praha, 2008


Tomáš Vytiska


8. Mikulášské setkání Mladé generace ČNS

více zde


Zemní plyn: Hra s ohněm

více zde


Areva chce být jedničkou na mnoha trzích

více zde


Elektrárnám na pobřeží hrozí medúzy

více zde


V Číně budují velké jaderné elektrárny

více zde


Výběr zahraničních zpráv

Nová Direktiva EU na Jadernou bezpečnost

Do konce roku 2008 EK předloží návrh nové Direktivy na Jadernou bezpečnost. Informoval o tom komisař EU pro energetiku p. Andris Piebalgs na konferenci ENEF v Bratislavě 3.-4.11.2008. Účastníci bratislavského jaderného fóra dali jasně najevo, že očekávají, že nový návrh EK bude vycházet z již existujících principů formulovanýxh agenturou MAAE. P. Piebalgs sice nebyl osobně v Bratislavě přítomen, ale vyjádřil se v písemné zprávě, kterou adresoval tomuto fóru a mimo jiné řekl: „ Více než 50 % evropských zdrojů elektřiny musí být do roku 2030 zaměněno za nové, což představuje potenciální investice v hodnotě 900 miliard EUR. V této souvislosti je jaderná energetika jasnou alternativou, protože neprodukuje téměř žádné CO2, je méně zranitelná při změnách cen a pomáhá EU zajistit energetickou bezpečnost. Kromě toho jádro poskytuje elektřinu pro základní zatížení sítě, za konstatní ceny a trvale po celý rok.“. Podle p. Piebalgse EU musí vypracovat společné legislativní standardy na bezpečnost jaderných zařízení a na nakládání s RaO. V souladu s pravidly Euratom Treaty, Evropská rada ministrů bude schvalovat text této Direktivy a Evropský parlament se bude pouze konzultativně vyjadřovat.

Hlavní problémy bezpečnosti jaderných zařízení

Mezinárodní agentura MAAE pořádala 17.11.2008 v Indii, v Mumbai, konferenci na téma: „Hlavní problémy bezpečnosti jaderných zařízení“. Této mezinárodní konference se účastnila většina jaderných dozorů členských zemí i zástupci jaderně energetického průmyslu a provozovatelů JZ. Konferenci zahajoval p. Tomihoro Taniguchi, zástupce GŘ a vedoucí Departmentu pro JB a Fyzickou ochranu MAAE, který řekl: „Mezinárodní jaderná komunita je dnes historicky na přelomovém bodě a setkává se s řadou problémů, týkajících se nejenom JB, ale i fyzické ochrany našich JZ. “V situaci, kdy celosvětově usilujeme o trvale udržitelný rozvoj, tak musíme zajistit následující podmínky:
- věnovat trvalou pozornost mezinárodní spolupráci, zvláště pak s novými zeměmi, které začínají budovat bezpečnostní a dozorný systém, a využívání zkušeností k vyloučení vážných událostí
- maximální pozornost věnovat Havarijnímu plánování a systémům reagování v rámci národní i mezinárodní bezpečnostní infrastruktury k omezení případných vlivů neočekávaných událostí
- vyvinout silný tlak a leadership pro zajištění národních bezpečnostních infrastruktur všude na světě, s efektivně působícími a nezávislými jadernými dozory, silným bezpečnostním managementem, který poskytuje správné vedení (leadership) a vytváří vhodnou bezpečnostní kulturu."

Privatizace Sellafieldu

Jaderné zařízení v lokalitě Sellafield, ve V. Británii se převádí na soukromého vlastníka. Akcie státní společnosti British Nuclear Fuels Ltd, kterými vlastnila společnost Sellafield Ltd se převádí na nově vytvořené soukromé konsorcium Nuclear Management Partners Ltd (NMP). V lokalitě Sellafield (severozápadní Anglie) se provádí přepracování použitého jaderného paliva a skladování RaO, a dále tato společnost odpovídá za vyřazené JE Calder Hall, Windscale a Capenhurst. Kromě toho i za inženýrské projektové centrum Risley v Cheshire. Nová firma NMP bude vlastnit tyto zařízení po dobu 17 let, což je zatím délka uzavřeného kontraktu mezi NDA (UK’s Nuclear Decommissioning Autority), NMP a Sellafield. Finančně kontrakt pokrývá práce v hodnotě 1,5 miliard liber (GBP) v prvním roce a celkově za celou dobu asi 22 miliard GBP. Ministr energetiky a změn klimatu, p. Mike O’Brien řekl, že pro Anglii to je důležitý historický mezník, kdy se převádí takto citlivý resort do soukromých rukou. Sellafield je největší a technicky nejnáročnější část britské jaderné energetiky a od tohoto převodu si slibují zlepšení managementu a vyřešení složitých problémů těchto zařízení.

Westinghouse v Indii

Společnost Westinghouse se dohodla s indickými průmyslovými, vědeckými a politickými špičkami o budování vlastní jaderné infrastruktury v Indii, a o prosazování bezpečnostních a provozních výhod projektu pokročilého jaderného reaktoru AP 1000. V období 2.-9.12.2008 podniknou propagační obchodní kampaň, která má začínat v New Delhi a končit v Mumbai. Akce je sponzorována U.S.-India Business Councilem a Institutem pro jadernou energetiku. Se svými 17 provozovanými bloky a šesti ve výstavbě je indický trh pro Westi velmi zajímavý. Se svým projektem AP 1000 se chtějí v Indii dostat na trh a zahrnout místní průmysl do výroby komponent jaderného zařízení. Cílově chtějí pokračovat v dlouhodobém partnerství nejenom s výrobci, ale i projektovými organizacemi a akademickými institucemi. Projekt AP 1000 obdržel licenci NRC v r. 2006, Čína podepsala v 07/2007 kontrakt na dvě jaderné elektrárny tohoto typu (Sanmen a Haiyang) a v USA se počítá v současnosti s výstavbou nejméně 14 takových bloků.

Zahraniční expanze EdF

Provozovatel francouzských jaderných elektráren koncern EdF nabídl minulý týden (3.12.2008) v přepočtu 5,1 miliardy EUR za 50procentní podíl v jaderné divizi americké společnosti Constellation Energy. Snaha o vstup na největší světový jaderně-energetický trh se považuje za základní kámen zahraniční expanze EdF. Jiné konkurenční nabídky byly mnohem nižší, např. společnost MidAmerican Energy's nabídla 4,7 miliardy USD, ale za celou společnost. Prvním úspěchem Francouzů bylo zářijové získání podílu v British Energy, která provozuje britské jaderné elektrárny, za 16 miliard EUR.

Japan Steel Works ztrojnásobí svoji výrobu

Japonský výrobce komponentů pro jaderné elektrárny „Japan Steel Works“ (JSW) oznámil, že do roku 2012 ztrojnásobí svoji výrobu. Tato firma je v současnosti jedním z největších světových výrobců velkých technologických komponentů pro JE jako jsou tlakové nádoby, parogenerátory, kompenzátory objemu a podobné zařízení z těžkých výkovků ušlechtilých ocelí. Zakázky firmy již nyní nasvědčují zhruba zdvojnásobení výroby do r. 2011.

Elektřina z JE Flamanville 3 bude dražší

Dle současných údajů bude elektřina z nového bloku EPR v JE Flamanville 3, který se staví v severozápadní Francii, dražší asi o 20 % než se původně očekávalo (zdroj Les Echos). Původní výrobní cena při zahájení projektu v květnu 2006 měla být 46 EUR/MWh. Dle analytiků a současných ekonomických podmínek se však ukazuje, že se cena bude pohybovat okolo 55 EUR/MWh. Minulý měsíc společnost EdF potvrdila, že termín spouštění tohoto nového bloku ve Flamanville se zpožďuje o cca 1 rok, tj. na konec roku 2013.

Nová Direktiva EU pro jadernou bezpečnost

Dne 26.11.2008 Evropská komise (EK) vydala návrh nové Direktivy pro jadernou bezpečnost. Komisař EK pro energetiku p. Andris Piebalgs k tomu řekl: „Tato Direktiva by měla zajistit občanům EU vyšší bezpečnost a dát jim větší právní jistotu. Členské státy budou používat pro své národní systémy na zajištění jaderné bezpečnosti společný referenční rámec, ale zůstává jim stále možnost použít přísnější pravidla, pokud to bude třeba.“ V podstatě, nová revidovaná Direktiva zahrnuje seznam základních povinností a hlavních principů pro zajištění bezpečnosti jaderných zařízení v EU a současně zvyšuje roli národních jaderných dozorů. Myšlenka společné evropské jaderné legislativy není nová, ale předchozí návrhy ztroskotaly z důvodů nejednotnosti názorů členských zemí v této problematice. Současný návrh vychází z Konvence na Jadernou bezpečnost (CNS) a ze základních bezpečnostních principů MAAE (tzv. Safety Fundamentals). Direktiva zahrnuje celý životní cyklus jaderných zařízení, licencování, certifikaci projektu, plánování a výstavbu, údržbu i konečné vyřazení z provozu. Některé jaderné dozory k tomu již zaujaly kritický postoj a říkají, že bude velice těžké najít společný přístup, poněvadž velké jaderné země si vytvořily své vlastní bezpečnostní systémy, které jsou hodně odlišné. Nyní bude probíhat mezinárodní diskuse na novou Direktivu dle Euratom Treaty a pokud se nalezne konsenzus, tak ji bude schvalovat Evropská rada (Council).

Jádro jako zásadní technologie pro zmírnění klimatických změn

Světová rada pro trvale udržitelný rozvoj průmyslu (WBCSD - World Business Council for Sustainable Development, OSN) vydala novou zprávu, ve které doporučuje jádro jako jednu ze zásadních technologií, kterou je možné zmírnit vliv probíhajících klimatických změn. A k jejímu rozvinutému využívání je třeba přistoupit okamžitě. S vědomím, že neexistuje jedinné jednoduché řešení problému globálních klimatických změn jsou ve zprávě podrobně analyzovány jednotlivé dostupné technologie s doporučením, co by měly vlády zemí a průmysl dělat, aby dosáhli co nejlepšího využití současných a budoucích technologických zařízení. Na zprávě se podílely firmy Electricité de France, Eskom, GdF Suez, Kansai Electric Power Company, Statkraft a Tokyo Electric Power Company. CEO těchto velkých energetických firem vidí vývoj v postupné „dekarbonizaci“ výroby elektrické energie (do r.2050 snížení CO2 o 18 miliard tun), jejímu efektivnějšímu využívání a nahrazení fosilních paliv elektřinou. Současné a budoucí technologie rozděluje zpráva do čtyřech skupin: 1. současné rozvinulé elektrárny (vč. jaderných, vodních, plynových s kombinovaným cyklem, úsporné osvětlení,…), 2. uhelné ultra-superkritické práškové zdroje a větrné elny na nejlepších lokalitách, 3. pobřežní větrné farmy, tepelná čerpadla a 4. CCS technologie a jaderné R IV.generace (očekávané po r. 2030).

Zdroj: Výběr zahraničních zpráv, Zbyněk Grunda


Internetové stránky ČNS v roce 2008

V roce 2008 zavítalo na stránky České nukleární společnosti bezmála 75 tisíc návštěvníků. Stejně jako v minulých letech jsme zaznamenali nárůst počtu návštěv v porovnání s předcházejícím rokem. V únoru letošního roku očekáváme čtvrtmiliontého návštěvníka.

Redakce webu ČNS


Vážená kolegyně, kolego,

v moderní době se stává rychlá výměna informací nutností. Je téměř jisté, že většina z Vás vlastní přiopojení na internet, jehož pomocí toho lze efektivně dosáhnout. Dostávám občas zprávy, o kterých si říkám, že by Vás mohly zajímat, ale do Zpravodeje se to buď nehodí, nebo je na to pozdě. Proto Vás chci tímto požádat o zaslání Vaší internetové adresy se souhlasem jejího použití, na kterou bych mohl zajímavosti operativně posílat.

Děkuji, Václav Hanus, prezident ČNS,
cns.csvts@seznam.cz


Co vyšlo na web stránkách ČNS od vydání posledního čísla Zpravodaje

předmět sekce
Fotogalerie z 8. Mikulášského setkání Mladé generace ČNS
Hodnota akcií ČEZ, a. s.
8. Mikulášské setkání Mladé generace ČNS
Areva chce být jedničkou na mnoha trzích
Ux U3O8 Prices
Pomůže nám opravdu jen "jádro"
Dostavba elektrárny Temelín - nakládání s odpady
Větrníky jsou v tom nevinně
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 50. týden 2008
China Guangdong Nuclear Power Group
Rozbor průběhů kampaní EDU - aktualizace
Mapa jaderných elektráren v Číně
Elektrárnám na pobřeží hrozí medúzy
Složení ceny elektřiny
V Číně budují velké jaderné elektrárny
Docházející ropu může nahradit uhlí
Nuclear Power in Japan
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 51. týden 2008
World Nuclear Association
Hodnota akcií ČEZ, a. s.
PF 2009
8. Mikulášské setkání Mladé generace ČNS
Global Clean-Energy Need & Supply
Životní prostředí podle norem
Zpravodaj č. 08/2008
Právě vyšel Zpravodaj ČNS 08/2008
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 1. týden 2009
NUSIM 2009
Rozbor průběhů kampaní EDU - aktualizace
JE Jaslovské Bohunice
Internetové stránky ČNS v roce 2008
Návštěvnost stránek ČNS
Nový formulář přihlášky do ČNS
NUSIM 2009
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 2. týden 2009
WANO
Hodnota akcií ČEZ, a. s.
Nový mezisklad v JE Dukovany
Nový Chairman WANO
Kolektivní efektivní dávka v EDU a ETE
Klíč k větší energetické nezávislosti ČR: Spoléhejme víc na jádro a …
ČMSSRF 2009
Zemní plyn: Hra s ohněm
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 3. týden 2009
Německá nukleární společnost
Rozbor průběhů kampaní EDU - aktualizace
Německá JE Isar
Vážená kolegyně, kolego, …
Vývoj výroby elektrické energie v ČR
Ontario by se mohlo obejít bez uhelných elektráren
Indie chce zvýšit výkon jaderných elektráren na 60 GW
Zezelenat může i uhlí!
Výběr zpráv ze sítě NucNet - 4. týden 2009
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Zpravodaj
Úvodní strana
Úvodní strana
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Link týdne
Úvodní strana
Obrázek týdne
Úvodní strana
Graf týdne
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana
Úvodní strana

 

www.csvts.cz/cns

 

Zpravodaj ČNS 01/2009, vydán 26.1.2009
Sídlo ČNS: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, cns@troja.fjfi.cvut.cz, www.csvts.cz/cns
Prezident: Václav Hanus, tel.: 385 782 143, vaclav.hanus@cez.cz
Viceprezident: Václav Bláha, tel.: 378 042 230, vaclav.blaha@skoda-js.cz
Povolení MK ČR E 11041 ze dne 8.1.2001