Z OBSAHU: 7/98
Usnesení z jednání konference ČNS, konané dne 11.6.1998 v Praze
Konference bere na vědomí:
  1. Zprávu o činnosti ČNS od poslední konference.
  2. Zprávu revizní komise.

Konference schvaluje:

  1. Zprávu o hospodaření ČNS.
  2. Udělení čestného členství panu Karl Heinz Orthovi; Ing. Wagnerovi CSc a Profesoru Ing. Dubšekovi DrSc.
  3. Udělení cen za výbornou diplomovou práci, spojenou s finanční odměnou 8000 Kč pánům: Vlastimilu Juříčkovi, Ondřeji Ryparovi a Tomáši Kubrovi.

Konference zvolila tyto nové členy výboru a revizní komise:

Výbor bude pracovat v tomto složení:
Ing. Václav Bláha; Ing. Karel Dach CSc; Ing. Jiří Fleischhans; Ing. Václav Hanus; Ing. Dalibor Matějů; RNDr. Miroslav Kawalec; Ing. Jana Kubínová; Ing. Alexandr Miasnikov; Prof. Ing. František Klik CSc; Ing. Čeněk Svoboda CSc CSc; Ing. Rudolf Vespalec.
Tajemnice výboru: pani Hana Plavcová
Revizní komise bude pracovat v tomto složení:
Ing. Oldřich Erben, CSc; Ing. František Sviták, Doc. Ing. Jaroslav Zeman, CSc.

Konference ukládá výboru ČNS:

  1. Informovat v nejbližším Zpravodaji o průběhu konference a o složení nového výboru.
  2. Trvale usilovat o rozšiřování a zkvalitňování členské základny individuálních a kolektivních členů.
  3. ČNS se trvale hlásí k ČSVTS. Konference zavazuje výbor tuto skutečnost vtělit do stanov ČNS při nejbližší změně stanov.
  4. Při nejbližší příležitosti upravit stanovy ČNS tak, aby byla možná volba aklamací.
  5. Uzavřít dohodu o spolupráci s Českou energetickou společností.
  6. Zvážit způsob podpory SÚJB při inovaci výnosu č. 2.
  7. Využít podnětů Ing. Neumana pro činnost ČNS (Materiály pro novou vládu ap.)
  8. Vypracovat pravidla pro výběr, hodnocení a odměňování nejlepších studentských a disertačních prací.
  9. Jménem konference ČNS odeslat blahopřejné dopisy SNUS, SE, a.s. a UJD SR k úspěšnému zahájení FS 1. Bloku EMO.
  10. Na nejbližším zasedání výboru rozdělit funkce dle Stanov a určit osoby oprávněné k zastupování ČNS. Informovat o tom v nejbližším Zpravodaji.

Různé:

  1. Účastníci konference se individuálně seznámili s peticí „Za rychlé dostavení Temelína" z iniciativy petičního výboru „Selský rozum", přednesené na demonstraci před vjezdem do temelínské JE dne 30.5.98 a vyjádřili této petici svou podporu. Konference vyzývá členy ČNS, aby zvážili možnost uspořádat na svých pracovištích podpisovou akci na podporu této petice.
  2. Konference podporuje stanovisko SNUS ke spouštění EMO.

Zpráva mandátové komise:

Dle článku 2.4. stanov ČNS je konference usnášeníschopná.
Schváleno konferencí České nukleární společnosti dne 11.6.1998
Na jednání výboru byly rozděleny funkce:

president p. Vespalec komise - organizační pp. Bláha, Fleischhans
3 vicepresidenti p. Fleischhans (organizační)   - zahraniční pp. Dach, Matějů
  p. Dach (zahraniční)   - programová pp. Miasnikov, Kawalec, Hanus
  p. Kawalec (programový)   - publikační pp. Svoboda, Kubínová
vědecký sekretář p. Klik
hospodář p. Bláha
revizní komise pp. Sviták, Zeman, Erben
.
Jméno Adresa domů Tel. domů Tel. práce Fax práce Adresa E-mail
Ing. Václav Bláha CSc. Radštejnská 34,
323 32 Plzeň
019/527 581 019/704 2230
019/704 2710
019/704 2470 vblaha@jad.ln.skoda.cz
Ing. Karel Dach CSc. Na Dlážděnce 2096,
182 00 Praha 8
02/683 2333 02/422 068
02/612 103 25
02/422 068 teris@teris.anet.cz
Ing. Oldřich Erben CSc. Přádova 2051,
182 00 Praha 8
  02/661 720 44 02/685 191 erb@nri.cz
Ing. Jiří Fleischhans Pod Všemi Svatými 17,
301 64 Plzeň
019/536 126 0334/421 760 0334/421 755 jfleisch@temelp2.skodanet.cz
Ing. Václav Hanus Norberta Frýda 9,
370 05 České Budějovice
038/427 88 0334/422 2293   "Hanus.Vaclav/4200/ETE"
@ete1.ccmail.x400.cez.cz
RNDr. Miroslav Kawalec Hlavní třída 2b/241
736 01 Havířov
069/942 1254 069/292 6217 069/292 2719 lubomir.gogela@vitkovice.cz
Prof.Ing. František Klik CSc. Písečná 22,
182 00 Praha 8
02/688 1729 02/685 8154
02/661 735 35
02/685 8155 kli@nri.cz
Ing. Jana Kubínová Na Špitálce 17,
674 01 Třebíč
  0618/815 413   "Kubinova.Jana/4190/EDU"
@edu1.ccmail.x400.cez.cz
Ing. Dalibor Matějů Na Pankráci 40,
140 00 Praha 4
02/437 496 02/437 496 02/437 496 dalmat@comp.cz
Ing. Alexander Miasnikov CSc. Na Doubkové 7,
150 00 Praha 5
02/540 873 02/216 247 32 02/216 242 02 Alexander.Miasnikov
@SUJB.cz
Ing. František Sviták CSc. Pod Lomem 920.
332 02 Starý Plzenec
  019/704 2234 019/704 2470 fsvitak@jad.ln.skoda.cz
Ing. Čeňek Svoboda CSc. Frýdlantská 1313/17,
182 00 Praha 8
  02/661 736 18 02/685 7156 svo@nri.cz
Ing. Rudolf Vespalec Okružní 898,
674 01 Třebíč
0618/742 43 0618/814 608 0618/866 495 "Vespalec.Rudolf/4200/EDU"
@edu1.ccmail.x400.cez.cz
Doc.Ing. Jaroslav Zeman CSc. Na Okraji 61/321,
162 00 Praha 6
02/316 4973 02/219 123 86 02/688 0764 zeman@troja.fjfi.cvut.cz
Informace o přednášce České nukleární společnosti
zpracoval: Ing Zdeněk Mladý

Dne 28. dubna 1998 přednesl Ing. Arnošt Komárek CSc. v zasedací místnosti jaderné elektrárny Dukovany přednášku "Některé společenské problémy soudobé jaderné energetiky", po níž následovala diskuze. Přednášku vyslechlo asi 50 pracovníků z provozovatelské i dodavatelské oblasti a řada hostů, mezi nimiž byli například Ing. Vlach DrSc (bývalý pracovník VÚPEK), Ing. Wágner CSc. (bývalý předseda SÚJB), Ing. Beránek (poradce SÚJB pro otázky jaderné bezpečnosti), Ing. Kožnar (technický ředitel ŠKODA PRAHA a.s.) a další. Celé jednání vedl za Českou nukleární společnost Ing. Hezoučký. Vlastnímu jednání předcházela exkurze zájemců do provozů elektrárny. Dále je uveden krátký obsah přednášky a následné diskuze.

1. Přednáška

V úvodu se přednášející zabýval jadernou energetikou v kontextu probíhající integrace a globalizace lidské společnosti v období jejího industriálního vývoje, protože jaderné energetice a jejím současným problémům není možno porozumět bez pochopení jejích společenských problémů. V prvním období industriálního vývoje lidské společnosti vykonávala ve světové ekonomice určitou dominantní a regulační funkci Anglie. Po druhé světové válce převzaly funkci spontánního regulátora světové ekonomiky Spojené státy americké. Byl opuštěn zlatý směnový standard a nahradil jej systém plovoucích měnových kurzů. Vznikly významné nadnárodní finanční instituce jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka, které začaly silně ovlivňovat vnitřní makroekonomickou politiku jednotlivých států. Rychlý rozvoj informatiky vedl nejen k tomu, že se angličtina stala globálním jazykem, ale byla usnadněna tvorba spekulativního zisku. Aby byla zachována nezbytná stabilita kurzového systému, musely být emisní banky úplně odděleny od státní exekutivy. To ve svých důsledcích vedlo ke světovému dominantnímu postavení bank ve světové ekonomice.

V současné době ekonomický potenciál USA roste pomaleji než celosvětová ekonomika, což vede k oslabení jejich regulační funkce světového rozvoje. Na druhé straně pokračující pokrok vědy a techniky zesiluje sjednocovací procesy. Za této situace zřejmě před konečnou integrací lidského společenství dojde nejprve k regionálnímu sjednocování, které může být provázeno různými krizemi a vzájemnými meziregionálními konflikty. K možné destabilizaci dalšího vývoje lidstva přispívá zesílení moderního nihilismu, odcizení člověka práci, celosvětové ohrožení životního prostředí a v neposlední řadě přetrvávající snaha o maximalizaci zisku soukromých vlastníků věcného a finančního kapitálu bez zřetele na perspektivní a mimoekonomická hlediska.

V oblasti energetiky se globalizace projevuje novou strategií nadnárodních ropných společností, které si přerozdělují světová ropná naleziště i krajními prostředky a posilují své postavení v krytí celosvětové spotřeby primární energie. Jejich cílem není jen zvyšování vlastních zisků, ale i nutnost získat kapitál potřebný pro využívání alternativních nalezišť ropy a pro vývoj syntézy umělých uhlovodíků. Z hlediska centralizované výroby elektrické energie se dnes stávají paroplynové centrály, pracující s účinností až 60%, perspektivním energetickým zdrojem. Tento fakt spolu s efektivními úsporami energie vede k tomu, že spotřeba primárních energetických zdrojů v nejbohatších společenstvích, vztažená k hrubému národnímu produktu, klesá. Další příčinou je, že se tato společenství zbavují energeticky náročných činností, které většinou přesouvají do rozvojových a případně i do postkomunistických zemí.

V další části se přednášející zamýšlel nad úlohou vývoje techniky a zvláště pak jaderné energetiky v kontextu soudobého chápání humanity a to z hlediska fyziologického, psychologického a filozofického chápání lidství. Základní nebezpečí není v samotné technice a technizaci života, ale v nepochopení techniky. Je nutné se snažit o mimotechnické zdůvodnění techniky a o hledání jejích skutečných perspektiv ve vývoji lidské kultury. Moderní technika musí účelně budovat hmotnou základnu a rámec pro lidské blaho. Musí se však opírat nejen o vědecké a technické poznatky, ale musí přitom dbát i o humanitu. Problém techniky však není řešitelný jen humanizací jí samé, ale i humanizací celé společnosti. Proto etické problémy jaderné energetiky nemohou být vyřešeny jen na technické úrovni. Pokud je jaderná energetika v současné době odsuzována, je odsuzována spíše jako symbol odcizení společnosti.

Existence jaderné energetiky bude i v příštím století oprávněná jen tehdy, prokáže-li ekonomickou efektivitu nebo kdy v zájmu zaručení dodávky nezbytné energie budou muset být její zdroje diverzifikovány. Právě na jaderné energetice se společnost může naučit jak žít s moderní technikou. Z vývoje jaderné energetiky v tomto desetiletí se nedá vyvozovat, zda jako historický fenomén stagnuje nebo je dokonce na ústupu. Průmyslově vyspělé státy Evropy a Ameriky již totiž dosáhly žádoucí diverzity prvotních energetických zdrojů a při svém současném relativně pomalém ekonomickém růstu přídavné elektrárenské výkony nepotřebují. Proto v nich jaderná energetika stagnuje. Avšak zmíněná diverzita může být v těchto zemích narušena, protože během příštích 30 let budou muset řešit problém prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků nebo způsob náhrady velkého jaderného výkonu. Průmyslově vyspělé země Asie, rozvojové země a země bývalého sovětského bloku potřebují k zajištění svého rychlejšího ekonomického růstu také rychlý růst spotřeby elektrické energie. Protože v těchto zemích zůstává jaderná energie stále schopná ekonomické konkurence, růst jaderných výkonů v nich i přes finanční problémy zůstává prakticky na původní úrovni. Soudobá světová praxe tedy nechává otázku ekonomické perspektivnosti jaderné energetiky stále otevřenou. Také odbourání skleníkového efektu nelze vyřešit pouze výstavbou tepelných elektráren s vysokou účinností, ale také zvětšenou efektivitou spotřeby energie a pokračováním rozvoje jaderné energetiky. Zvláště v České republice, kde zásoby energetického uhlí vystačí bilančně asi 30 let, je pokračování používání jaderné energetiky jako diverzifikovaného energetického zdroje nevyhnutelné. Proto by měla být odpovědně definována státní středně a dlouhodobá energetická politika a v jejím rámci by mělobýt rozhodnuto o případné výstavbě dalších jaderných bloků ihned po zkušebním provozu 1. bloku jaderné elektrárny Temelín.

2. Diskuze

V obsáhlé diskuzi byla konstatována skutečnost, že v současné době je veřejné mínění přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňováno emotivními a často zkreslenými informacemi o celosvětové i české jaderné energetice. Impulzem se stal nepříznivý stav dostavby jaderné elektrárny Temelín. Diskutující se shodli na nutnosti pozitivní prezentace v denním i odborném tisku, případně vystoupení v ostatních médiích, s cílem přispět k nezkreslenému a věcnému posouzení problémů jaderné energetiky v České republice. Tomu může pomoci i Česká nukleární společnost. Dále bylo v diskuzi upozorněno na varující úbytek špičkových odborníků v jaderné oblasti České republiky bez výchovy odpovídajícího počtu mladých odborníků. Jaderné specializace na vysokých školách jsou buď rušeny v důsledku nedostatku posluchačů, nebo přežívají bez další perspektivy.

V závěru jednání byli účastníci seznámeni vedením jaderné elektrárny Dukovany s výsledky provozu, které ukazují, že z hlediska provozní efektivnosti i celkové spolehlivosti se jaderná elektrárna Dukovany řadí k nejlepším jaderným elektrárnám ve světě. Zárověň byly ukázány i problémy, které bude muset elektrárna v budoucnosti řešit (především modernizace bloků).

Přednáška i diskuze se setkaly s velkým pochopením vedení jaderné elektrárny Dukovany i se zájmem jejích pracovníků, kteří uvítali zamyšlení nad společenskými souvislostmi svého oboru. Všichni účastníci ocenili vstřícný přístup vedení jaderné elektrárny Dukovany k uspořádání tohoto setkání a podmínky, které pro ně vytvořilo.

Stanovisko ke Zprávě Radka Pavlovce a Dalibora Stráského „JE Temelín z listopadu 1997
zpracoval: Ing. Jan Neumann, CSc.

Nepovažuji za účelné, aby představitelé ČNS diskutovali s tzv. „ekologickými organizacemi", které napadají jadernou energetiku spíše z fanatismu než z vědecky založených argumentů. Považuji však za nutné, aby ČNS vystoupila s jasným stanoviskem k dokončení jaderné elektrárny Temelín, zdůvodnila svůj názor na nutnost dokončení Temelína a pokračování ve výstavbě jaderné energetiky v České republice po roce 2000, ale odsoudila i neúnosné protahování výstavby Temelína, zaviněné investorem i dodavateli. ČNS by měla pozvat představitele těchto organizací, aby podrobně vysvětlili příčiny zdržení a předložili reálný harmonogram dokončení výstavby Temelína. Takové jednání výboru a senátu ČSN by se mohlo uskutečnit na podzim t.r. přímo v Temelíně a mělo by vyústit v prohlášení ČNS pro vládní činitele i sdělovací prostředky.

Předpokládám, že vláda vzešlá z červnových voleb zaujme konečně jasné stanovisko k energetické politice státu. Povinností MPO bude potom tuto politiku obhajovat a prosazovat. ČNS by měla nové členy vlády vybavit ekonomickými i ekologickými argumenty, které by zdůraznily nutnost, aby základní část denního diagramu budoucí spotřeby elektřiny byla kryta jadernými elektrárnami. ČNS (možná spolu s Českou energetickou společností) by se měla vyjádřit i k prognóze růstu spotřeby elektřiny v souvislosti s předpokládaným růstem hospodářství i s možnostmi úspor elektřiny a rozvoje výroby elektřiny z nových zdrojů. Jaderné elektrárny by se měly stát i zdrojem tepla pro dálkové zásobování horkou vodou pro spotřebu nízkopotenciálního tepla v průmyslu a komunální sféře.

Spotřeba elektřiny a rozvoj hospodářství

Hospodářská úroveň států je obecně porovnávána hodnotou GDP/ob.r., kde GDP je hrubý domácí produkt v běžných nebo stálých cenách v kurzovním přepočtu na USD. Hodnoty GDP(ob. v běžných cenách v jednotlivých státech světa jsou uváděny v ročně vycházející publikaci Světové banky „World Bank Atlas". Vzhledem k tomu, že kurzy dolaru neodrážejí správné relace ekonomické úrovně států, zavedla Světová banka od roku 1993 další nový ukazatel - paritu kupní síly na obyvatele a rok PPP (Purchase Power Parity), který je pro vzájemné porovnávání ekonomické úrovně států spolehlivější. Vývoj ukazatelů GDP/ob. a PPP/ob. současně s vývojem spotřeby elektřiny na obyvatele a rok za léta 1990, 1993 je uveden na tabulce č. 1 pro vybrané státy světa. Vybral jsem státy seskupení G7, Českou republiku a jí počtem obyvatel nejbližší evropské státy a dva nejlidnatější rozvojové státy světa. Data o spotřebě elektřiny jsou převzata z ročních publikací OSN „World Energy Statistics".

Na tabulce č. 2 je zachycen vývoj celostátních údajů o spotřebě elektřiny a PPP v létech 1993 a 1995 a porovnání jejich ročního růstu. Z nich je patrno, že růst ekonomiky (s výjimkou SRN, která se po spojení s NDR dostala do specifických problémů) vyvolává růst spotřeby elektřiny i při rozsáhlých racionalizačních opatřeních, které jsou v hospodářsky vyspělých státech zajištěny růstem technické úrovně výroby i tržními cenami energií. Je známo, že elektrifikace výrobních technologií snižuje náročnost ekonomiky na prvotní energetické zdroje. V uvedeném období na jedno procento růstu PPP za rok připadá růst spotřeby elektřiny cca 0.2 až 1 % (v Japonsku dokonce roste spotřeba elektřiny rychleji než PPP). Chce-li se tedy Česká republika během 10 až 15 let alespoň přiblížit úrovni ostatních hospodářsky vyspělých států, musí především růstem průmyslové výroby a exportu docílit růstu PPP alespoň 7 % ročně, což i při intenzívní podpoře úspor elektřiny (včetně cenové politiky) znamená, že růst spotřeby (a tedy i výroby) elektřiny by měl dosahovat 2.0 až 2.5 % ročně. Je nutné si uvědomit, že pro Českou republiku je v nejbližší budoucnosti základním garantem růstu ekonomiky růst průmyslové výroby především velkých průmyslových podniků vyrábějících investiční celky a zařízení, jejichž výroba je velmi náročná na elektřinu. Z ekologických důvodů dojde v blízké budoucnosti i k značnému růstu spotřeby elektřiny v hromadné i individuální dopravě.

To znamená, že spotřeba elektřiny, která v roce 1995 dosáhla 58 Twh, by měla během 10 až 15 let vzrůst na 70 až 78 Twh, tj. o 12 až 20 Twh, což znamená růst výkonu elektrizační soustavy o 2400 až 3600 MW. Tím by Česká republika dosáhla přibližně současné úrovně Belgie.

Kromě dostavby JE Temelín by mělo být v České republice uvedeno kolem roku 2005 nejméně 400 až 800 MW a měl by být rozestavěn další výkon 1000 až 2000 MW. Základní výkon by měl být budován v jaderných elektrárnách, pološpičkový v uhelných elektrárnách se zplyňováním uhlí a paroplynovým cyklem a špičkový výkon ve vodních přečerpacích elektrárnách nebo v elektrárnách spalujících zemní plyn v paroplynovém cyklu.

Investiční náklady

Investiční náklady na budování elektráren budou značné, je nutno počítat, že 1 kW instalovaného výkonu (kWi) stojí v jaderných elektrárnách cca 2000 USD, tj. 60000 až 70000 Kč, v uhelných elektrárnách s paroplynovým cyklem nejméně 1000 USD, tj. 30000 až 35000 Kč, v elektrárnách spalujících zemní plyn asi o 20 % méně. K vyvolaným investicím je pak nutno přičíst i náklad na výstavbu podzemního zásobníku zemního plynu, který by byl naprosto nutný pro spolehlivé zásobování elektrárny v případě poruchy na plynovodech.

Náklady na palivo, vliv na životní prostředí JE Temelín

JE Temelín o výkonu 2000 MW při využití 7000 hodin ročně vyrobí 14 Twh a při účinnosti 33 % a vyhoření paliva 40000 Mwd/t spotřebuje cca 44 t uranu obohaceného na 4,4 % uranem 235U. Při ceně 50 USD/kg přírodního uranu a ceně obohacovací práce 120 USD/JSP činí cena paliva cca 1600 USD/kg. Roční náklady na dovoz paliva budou činit cca 70 mil. USD, tj. cca 2,3 mld Kč. Dodá-li si Česká republika přírodní uran, sníží se tyto náklady asi na 1,6 mld Kč. Palivová složka nákladů na vyrobenou elektřinu bude cca 0,16 Kč/kWh.

Nízkoaktivní odpady budou trvale uloženy na uložišti na území elektrárny a nemohou ovlivnit životní prostředí v okolí elektrárny. Jejich aktivita vymizí během několika desetiletí. Vyhořelé palivo bude dočasně uloženo ve skladu v bezpečných kontejnerech, které dokonale izolují aktivní palivo od životního prostředí. Palivo by mělo být později využito k přepracování, které mohou zajistit přepracovací závody existující nebo budované v zahraničí. Izolace od životního prostředí vysoce aktivních odpadů ze zpracování vyhořelého paliva se zabezpečuje dnes ve světě verifikací a ukládáním v ekologicky vhodných podzemních uložištích. Je rozpracována nadějná likvidace těchto odpadů ve speciálních podkritických reaktorech s protonovými urychlovači, produkujícími neutrony. Exhalace radioaktivních plynů a aerosolů a radioaktivita odpadních vod jsou v jaderných elektrárnách s tlakovodními lehkovodními reaktory, které jsou v současné době ve světě v provozu, hluboko pod normami připuštěných hodnot.

Paroplynová elektrárna spalující zemní plyn, která by měla nahradit výkon JE Temelín

Při účinnosti elektrárny 45 %, výhřevnosti zemního plynu cca 34 MJ/1000 m3 a ročním využití 7000 hod. vyrobí elektrárna o výkonu 2000 MW 14 Twh elektřiny a spotřebuje cca 3,3 mld m3 zemního plynu. Světová cena zemního plynu se řídí světovou cenou ropy, která dnes činí cca 15 USD za barel fob Perský záliv, tj. cca 150 USD/t fco naše hranice. Přepočtem přes výhřevnost by činila dnes cena zemního plynu cca 120 USD/1000 m3 . Roční náklady za uvedené množství zemního plynu by činily cca 400 mil. USD, tj. cca 13 mld. Kč, což by značně ovlivnilo naši dosud pasivní obchodní bilanci. Cena plynu bude vyšší o náklady na dopravu z hranic na patu elektrárny, o náklady vyvolané provozem podzemního zásobníku a o zisk distributora. Palivová složka nákladů na výrobu elektřiny by činila nejméně 1 Kč/kWh. Vyrábět elektřinu pro krytí základního výkonu denního diagramu potřebného výkonu elektrizační soustavy spalováním zemního plynu považuji na ekonomický nesmysl v podmínkách České republiky a obecně za nesmysl z pohledu udržitelného rozvoje.Spalováním 3,3 mld. m3 zemního plynu by ročně unikalo do atmosféry 6,6 mil. tun oxidu uhličitého.

Paroplynová elektrárna spalující severočeské hnědé energetické uhlí, která by měla nahradit JE Temelín

Vzhledem k vyšším nárokům na údržbu by bylo roční využití takové elektrárny 5500 až 6000 hod. Pro výrobu 14 Twh elektřiny by bylo tedy nutné vybudovat výkon 2300 až 2500 MW.

Při účinnosti elektrárny 42 % a výhřevnosti uhlí cca 10 MJ/kg by na výrobu 14 Twh elektřiny činila spotřeba cca 12 mil. tun uhlí. Při ceně cca 500 Kč/t loko elektrárna (musela by být vybudována v blízkosti pánve) by činila palivová složka cca 0.43 Kč/kWh.

Při obsahu 1,5 % S v uhlí a účinnosti odsiřování 95 % by spotřeba vápence na odsíření činila 900 tis. tun a do atmosféry by unikalo ročně cca 20 tis. tun oxidu siřičitého. Dále by do atmosféry unikalo cca 11,5 mil. tun oxidu uhličitého.

Při obsahu popele v uhlí by bylo nutno ukládat na skládce ročně cca 1,8 mil. tun popele a cca 1 mil. tun odpadního sádrovápence. Podotýkám, že severočeské uhlí obsahuje až 9 g/t uranu, který při spalování uhlí přechází do popele.

Úloha elektřiny při vytápění

Argument, že ČEZ staví JE Temelín, aby pokryl výkon a spotřebu přímotopů považuji za nesmyslný. Přímotopy považuji za neracionální, ale s růstem elektrického vytápění je nutno v budoucnosti počítat jako se směrem k zvyšování životní úrovně domácností zejména na venkově a v historických centrech měst, kam nelze zavést dálkové horkovody.

Považuji za neracionální spalovat uhlí nebo zemní plyn v malých domovních nebo blokových kotelnách. Takováto zařízení by měla být nahrazována kogeneračními jednotkami o výkonu řádu desítek MW.

Tabulka č.1

Hrubý domácí produkt (GDP), parita kupní síly (PPP) a spotřeba elektřiny na obyvatele a rok
Vybrané státy světa - pořadí dle počtu obyvatel
Prameny: World Bank Atlas, World Energy Statistics UNO

Stát Rok Počet obyv.
mil.
GDP
USD / ob.
PPP
USD / ob.
Spotřeba elektrřiny
KWh / ob.
USA 1990
1993
1995
250.9
258.1
263.1
21700
24750
26980
-
24750
26980
12059
12363
12663
Japonsko 1990
1993
1995
123.5
214.8
125.2
25430
31450
39640
-
21090
22110
6939
7282
7915
SRN 1990
1993
1995
-
80.8
81.9
-
23560
2710
-
20980
20070
-
6520
6615
Spoj. král. 1990
1993
1995
57.5
58
58.5
16070
17970
18700
-
17750
19260
5743
5844
6016
Francie 1990
1993
1995
56.5
57.7
58.1
19480
22360
24990
-
19440
21030
6597
7116
7282
Itálie 1990
1993
1995
57.6
57.8
57.2
16850
19620
19020
-
18070
19070
4410
4587
4867
Kanada 1990
1993
1995
26.5
27.8
29.6
20450
20670
19380
-
20410
21130
17238
17356
17047
Česká rep. 1990
1993
1995
-
10.3
10.3
-
2730
3870
-
7700
9770
-
5520
5656
Belgie 1990
1993
1995
10.0
10.1
10.2
15440
21210
24710
-
18490
21660
6745
7167
7752
Švédsko 1990
1993
1995
8.6
8.7
8.8
23680
24830
23750
-
17560
18540
16904
16508
16538
Rakousko 1990
1993
1995
7.6
7.9
8.1
19240
23120
26890
-
18800
21150
6483
6571
6727
Čína 1990
1993
1995
1134.0
1175.0
1200.0
370
490
620
-
2120
2920
509
719
839
Indie 1990
1993
1995
850.0
901.0
929.0
350
290
340
-
1250
1400
342
398
448

Ukazatele za rok 1995

Stát PPP / ob.   Stát GDP / ob.
USA 26980   Japonsko 39640
Japonsko 22110   SRN 27510
Belgie 21660   USA 26980
Rakousko 21150   Rakousko 26890
Kanada 21130   Francie 24990
Francie 21030   Belgie 24710
SRN 20070   Švédsko 23750
Itálie 19870   Kanada 19380
Sp. království 19260   Itálie 19020
USA 18540   Sp. království 18700
Česká rep. 9770   Česká rep. 3870
Čína 2920   Čína 620
Indie 1400   Indie 340

 

Spořeba elektřiny KWh / ob.   Spotřeba elektřiny na 1000 USD PPP
Stát kWh / ob.   Stát GDP / ob.
Kanada 17047   Švédsko 892
Švédsko 16538   Kanada 807
USA 12663   Česká rep. 579
Japonsko 7915   USA 469
Belgie 7752   Japonsko 358
Francie 7282   Belgie 358
Rakousko 6727   Francie 346
SRN 6615   SRN 330
Sp. království 6016   Indie 320
Čeká rep. 5656   Rakousko 318
Itálie 4867   Sp. království 312
Čína 839   Čína 287
Indie 448   Itálie 245

.

Tabulka č. 2

Porovnání růstu spotřeby elektřiny a parity kupní síly
Souhrnná data vybraných států - pořadí dle tab. č. 1

Stát Spořeba elektřiny
TWH
Růst spotřeby
%
Vytvořená PPP
mld USD
Růst PPP % % el. / r.
% PPP / r.
  1993 1995 Celkem Za rok 1993 1995 Celkem Za rok  
USA 3190.9 3331.6 4.4 2.2 6388.0 7098.4 11.1 5.4 0.41
Japonsko 908.8 991.0 9.0 4.4 2632.0 2768.2 5.2 2.6 1.69
SRN 526.8 541.8 2.8 0.9 1695.2 1643.7 -3.0 -1.5  
Spoj. království 339.0 351.9 3.8 1.9 1030.0 1126.7 9.4 4.6 0.41
Francie 410.6 423.1 3.0 1.5 1121.7 1221.8 8.9 4.4 0.34
Itálie 265.1 278.4 5.0 2.5 1044.4 1136.6 8.8 4.3 0.58
Kanada 482.5 504.6 4.6 2.3 567.4 625.4 10.2 5.0 0.46
Česká republika 55.9 58.3 4.3 2.1 77.0 100.6 30.7 14.3 0.15
Belgie 72.4 79.1 9.3 4.5 186.7 220.9 18.3 8.8 0.51
Švédsko 143.6 145.5 1.3 0.7 152.8 163.2 6.8 3.3 0.21
Rakousko 51.9 54.5 5.0 2.5 148.5 171.3 15.4 7.7 0.34
Čína 844.8 1006.8 19.2 9.2 2451.0 3504.0 43.0 20.0 0.96
Indie 358.2 416.2 16.1 7.7 1126.3 1300.6 15.5 7.5 1.03