5/99

Z OBSAHU:
  • Informace o předprovozním stavu a prognóze vlivu provozu elektrárny Temelín na hydrosféru a o vlivu provozu elektrárny Dukovany na hydrosféru
  • Detektory 99 - informace o semináři
  • Plán akcí ČNS na druhé pololetí 99

Informace o předprovozním stavu a prognóze vlivu provozu elektrárny Temelín na hydrosféru a o vlivu provozu elektrárny Dukovany na hydrosféru

Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha

Úvod

Posuzováním vlivu elektrárny Temelín 2 x 1000 MW (ETE) na životní prostředí se zabývalo již bývalé Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR při povolování této stavby. Ministerstvo životního prostředí ČR věnuje pozornost problematice ETE od svého vzniku a převzalo funkci garanta státního úkolu Výzkum vlivu jaderné elektrárny Temelín na hydrosféru a další složky životního prostředí, jehož zaměření od roku 1993 bylo na základě úvodních výsledků zúženo na problematiku vlivu na hydrosféru a od roku 1995 po oponentním projednání výsledků za danou etapu řešení zadání rozšířeno na problematiku jaderných zařízení jako takových, tj. včetně vlivu provozu elektrárny Dukovany 4 x 440 MW (EDU) na hydrosféru.

Hlavním řešitelským pracovištěm tohoto úkolu byl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Praha, který spolupracoval s řadou organizací - Hydrobiologickým ústavem AV ČR České Budějovice, Biologickou fakultou Jihočeské univerzity České Budějovice, Fakultou jadernou a fyzikálně-inženýrskou Praha, Státním ústavem pro radiační ochranu Praha, Výzkumným ústavem rybího hospodářství Vodňany, Geofyzikou, a.s. Brno a dalšími. Zaměření prací odpovídalo praxi při sledování vlivu potenciálních zdrojů kontaminace prostředí radioaktivními látkami ve vyspělých státech . Metodické přístupy a zajištění kvality práce byly posouzeny a kladně hodnoceny v rámci technické pomoci Mezinárodní komise pro atomovou energii ve Vídni v roce 1996, realizované pracovníky americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) za organizační účasti Ministerstva životního prostředí ČR a Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.

V problémovém okruhu ETE bylo řešení zaměřeno na zjištění výchozích hodnot ukazatelů radioaktivního a neradioaktivního znečištění povrchových vod, srážkových vod a podzemních vod, říčních dnových sedimentů a biomasy vodních rostlin a organismů v širším okolí ETE, teplotních a transportních poměrů v nádrži Orlík a ve Vltavské kaskádě, tedy tzv. nulového bodu. Vyšetření stavu hydrosféry před zahájením provozu ETE je zvláště důležité z hlediska radioaktivních látek z důvodu, že přetrvává zbytková kontaminace 3H, 90Sr, 134Cs a 137Cs po zkouškách jaderných zbraní v 60. letech a po havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Stejné radionuklidy mohou být přítomny v kapalných odpadech z ETE. Odpadní vody z ETE budou vypouštěny do řeky Vltavy využívané jako jeden z významných zdrojů zásobování hlavního města Prahy pitnou vodou. Ovlivňuje jakost vody i v řece Labi u nás a dále na území Spolkové republiky Německo. Prognóza vlivu kapalných výpustí z ETE na Vltavu byla provedena s použitím aktuálních poznatků o jakosti vody ve Vltavě a o množství vypouštěných látek z elektrárny podle pro ETE platného Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami podle § 8 zákona č. 138/1973 Sb. o vodách.

V problémovém okruhu EDU (první blok zprovozněn v roce 1985 a čtvrtý blok v roce 1987) bylo sledování vlivu jejího provozu na hydrosféru zaměřeno zejména na zjištění a hodnocení vývoje objemových aktivit tritia v řece Jihlavě nad a pod zaústěním kapalných odpadů z EDU a dále v řece Dyji pod soutokem s Jihlavou. Pozornost byla věnována i stanovení umělých a přírodních radionuklidů v řece Jihlavě pod zaústěním odpadů z EDU a dále ve dnových sedimentech nádrže Dalešice.

Elektrárna Temelín - předprovozní stav

V průběhu předprovozního monitoringu byla sledována jakost povrchových vod v ukazatelích neradioaktivních látek v okolí ETE včetně zdroje technologických vod v profilu Vltava Hněvkovice a zaústění odpadních vod v profilu Vltava Kořensko. V důsledku zprovoznění odparky odpadních vod v JiP Větřní ČOV v Českém Krumlově a Českých Budějovicích došlo k významnému zlepšení jakosti na úroveň, kdy většina ukazatelů nabývá lepších hodnot než jsou limitní hodnoty pro povrchové toky podle ukazatelů III nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb. Byly vyhodnoceny charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti c90 (tzn. hodnoty ukazatelů jakosti, které jsou nepříznivější jen po dobu 10 dní v roce). Relativní hodnoty podílu c90 sledovaných ukazatelů a hodnot ukazatelů III pro ostatní povrchové toky podle citovaného nařízení vlády byly v profilu Vltava Hněvkovice v roce 1997 v rozmezí 4 - 78 % a v profilu Vltava Kořensko v rozmezí 4 - 96 % s výjimkou nepolárních organických látek, které překračovaly 100 %.

Z hodnocení ročních průměrných toků látek vyplynulo, že při relativně velmi podobné průměrné koncentraci sledovaných ukazatelů za hodnocené období, je hodnota toku látek výrazně ovlivňována průtoky vody ve dnech odběru vzorků, resp. ročními průměrnými průtoky vody. Bylo zjištěno relativně široké rozmezí ročních průměrných průtoků látek za období 1993 - 1997, jak je zřejmé z příkladu pro odběrové místo Vltava Hněvkovice a ukazatel rozpuštěné látky zjišťovaný v rozmezí 5313 - 13147 g.s-1.

Podobně jako u průtoku látek byl zjišťován látkový odnos v relativně širokém rozmezí hodnot. Pro ukazatel rozpuštěné látky v profilu Vltava Kořensko to bylo 167551 t.r-1 - 414604 t.r-1 s průměrnou hodnotou 268200 t.r-1 za období 1994 - 1997. Jestliže maximální hodnota látkové bilance v kapalných odpadech z ETE je podle projektových podkladů 8600 t.r-1 je zřejmé, že změna koncentrace a bilance látek vlivem provozu ETE bude v rozmezí přirozených změn hodnot těchto ukazatelů. Obdobná pozornost jako klasickým ukazatelům jakosti byla věnována i specifickým organickým látkám a těžkým kovům. Jejich koncentrace byly ve všech sledovaných profilech nízké a relativně vyrovnané a významně nižší než limitní koncentrace podle ukazatelů III pro povrchové toky podle nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb.

Z radioaktivních látek byla rozhodující pozornost věnována vývoji objemových aktivit přírodních a umělých radionuklidů s použitím gamaspektrometrické analýzy odparků velkoobjemových vzorků vody. Na příkladu objemové aktivity cesia-137 ve veškerých látkách (av), tzn. v rozpuštěné a nerozpuštěné formě, byl za období sledování 1990 - 1998 zjištěn pokles ve všech sledovaných profilech Vltava Hněvkovice, Vltava Solenice, Lužnice Koloděje a Otava Písek. V logaritmicko normálních souřadnicích byla zjištěna přímková závislost s relativně významnými koeficienty korelace v rozmezí 0,69 - 0,80. Z řešení rovnice formálně kinetiky prvního řádu dav = -lef . dt byla vypočtena efektivní rychlostní konstanta lef ubývání cesia-137 ve vodě, resp. efektivní poločas ubývání Tef zahrnující fyzikální poločas a tzv. ekologický poločas. Efektivní poločasy cesia-137 byly pro uvedené profily charakteristické a zatím stanoveny v rozmezí 1,8 - 2,7 r. Pozorovaná rychlost poklesu objemových aktivit cesia-137 tak byla o více než 1 řád vyšší než jeho fyzikální poločas přeměny 30,1 r. Při trvání kontaminace území cesiem-137, tzn. že dochází k výraznému zpomalování jeho přestupu do vody. Lze předpokládat, že i nadále bude docházet k poklesu jeho koncentrace, což umožní lépe odlišit případný vliv provozu ETE. Z přírodních radionuklidů byly detekovány radium-226 a radium-228. U těchto radionuklidů nebyl zjištěn trend jejich objemových aktivit v čase.

Z rozboru bilance těchto radioaktivních látek na přítocích a na odtoku ÚN Orlík byl zjištěn významný záchyt cesia-137 v jednotlivých hodnocených dvouletích za období 1990 - 1996 v rozmezí hodnot 46 - 88 %, s průměrnou hodnotou 69 %. Pro radioizotopy radia byl zjištěn záchyt nižší, průměrně 22 %.

Terénními experimenty s přidanou aktivitou radionuklidů byla zjišťována rychlost a míra rozdělení stroncia-90, jodu-131, cesia-137 a radia-226 mezi vodou a nerozpuštěnými látkami (včetně biomasy) odebranými v profilu Vltava Kořensko. Po rychlé počáteční fázi záchytu do 1 h kontaktu nebyl rovnovážný stav dosažen ani po 2, resp. 4 h kontaktu. Po dvou hodinách kontaktu bylo zachyceno v závislosti na koncentraci nerozpuštěných látek v případě radia-226 20 - 43 % přidané aktivity, u cesia-137 12 - 15 %, u jodu-131 kolem 6 % a v případě stroncia-90 méně než 10 %. Výsledky modelových zkoušek potvrdily záchyt radioaktivních látek na nerozpuštěných látkách a tím i jejich ukládání v údolní nádrži Orlík při sedimentaci nerozpuštěných látek (plavenin).

Z analýzy vývoje objemových aktivit tritia v povrchových vodách v okolí ETE vyplynulo, že dochází ke zpomalování rychlosti poklesu jeho objemových aktivit ve srovnání s předchozím obdobím, kdy Tef pro tritium bylo 5 r. Průměrné objemové aktivity tritia byly v roce 1990 3,1 Bq.l-1 a v roce 1997 1,7 Bq.l-1.

Ve srážkových vodách byl také zjišťován postupný pokles ročních průměrných koncentrací tritia podobně jako v případě povrchových vod. Z bilance depozice tritia srážkami na plochu území českého úseku povodí Labe vyplynulo, že celková depozice v předprovozním období ETE působená přirozenou složkou tritia v důsledku působení kosmického záření, dále složkou odpovídající reziduální kontaminaci po testech jaderných zbraní a dále z globálního vlivu jaderných zařízení byla na úrovni roku 1997 vyšší než limit výpusti z ETE stanovený pro tritium na 40 TBq.r-1.

Významná pozornost byla věnována problematice podzemních vod i z důvodu připomínek mise MAAE. Byla zpracována situace týkající se podzemních vod v prostoru ETE. Při zpracování se vycházelo z bohatých informací obsažených v geologických, hydrogeologických, hydrologických, radiologických a ostatních průzkumných prací. Na základě těchto informací byly zpracovány prognózy šíření radionuklidů v podzemních vodách s rozšířením na pohyb radionuklidů v nezvodněných zónách.

Byly shrnuty poznatky geologické, tektonické, hydrogeologické a poznatky o režimu podzemních vod v prostoru ETE. Širší oblast ETE v souvislosti s jihočeskou pánví byla pojednána schematickými řezy podzemními vodami vedenými lokalitou ETE. Dosud provedené průzkumné práce dostatečně dobře vyšetřily základní poznatky o podzemních vodách, jejich výskytu a pohybu. Dále vyjasnily souvislost režimu podzemní vody mezi prostorem ETE a jihočeskou pánví s tím, že podzemní proud směřující od Temelína je na okraji jihočeské pánve vracen zpět k erosivní bázi Vltavy na sever. Na základě zjištěných poznatků byla řešena migrace radionuklidů podzemní vodou, a to pro dvě varianty rychlosti proudění 2,7.10-6 m.s-1 (konzervativní předpoklad) a 2,7.10-7 m.s-1 (na základě průzkumných prací). Závěry byly využity i pro doplnění monitorovacího programu prostoru ETE, jenž se dlouhodobě vyvíjel s postupujícími průzkumnými pracemi.

Sledování vybraných zdrojů pitných vod v okolí ETE prokázalo, že úvazek efektivní dávky z příjmu přírodních radionuklidů pitím vody je v předprovozním období mnohonásobně významnější ve srovnání s umělými radionuklidy. Modelově vypočtené zatížení obyvatelstva z příjmu hlavně přírodních radionuklidů pitím vody ze sledovaných podzemních zdrojů bylo 0,1 - 0,2 mSv.r-1, tzn. významně vyšší než z příjmu radionuklidů z povrchových zdrojů kolem 0,003 - 0,004 mSv.r-1. Při výpočtově zvoleném zvýšení objemové aktivity tritia ve zdrojích pitných vod na průměrnou hodnotu 100 Bq.l-1 by odpovídající úvazek efektivní dávky byl 0,0014 mSv.r-1, což představuje přibližně 50 % úvazku z příjmu přírodních radionuklidů při pití vody ze zdrojů povrchových vod. Skutečné objemové aktivity tritia ve zdrojích vod pod zaústěním odpadů ETE však budou přibližně o 1 řád nižší.

Velmi dobrou indikační vlastnost pro zjištění přírodních a umělých radionuklidů prokázaly kaly z úpraven vody. Ochráněnost zdrojů podzemních vod byla prokázána hmotnostními aktivitami cesia-137 pod mezí detekce, zatímco u zdroje povrchových vod na příkladu úpravny v Písku byly zjištěny hmotnostní aktivity cesia-137 kolem 50 Bq.kg-1, při velmi nízkých objemových aktivitách cesia-137 v surové vodě kolem jednotek Bq.m-3. Podobně pevné kaly a odpady z ČOV v okolí ETE prokázaly velmi dobrou indikační vlastnost pro hodnocení výskytu přírodních a umělých radionuklidů v prostředí.

Významnou složkou hydrosféry ÚN Orlík tvoří říční dnové sedimenty. Terénním sledováním byl stanoven jejich objem na 19,602.000 m3, což představuje 2,7 % celkového objemu nádrže. Podobně jako ve vodě byly ve dnových sedimentech sledovány specifické organické látky, těžké kovy a radioaktivní látky. Ze specifických organických látek byly opakovaně zjišťovány zvýšené koncentrace Deloru 106 (polychlorovaný bifenyl). I když kontaminace sedimentů D 106 v průběhu řešení přetrvávala, vývoj koncentrace této látky ve vodě ukázal, že nedochází k jeho významnému uvolňování do vody.

Logicky největší pozornost byla věnována sledování radioaktivních látek ve dnových sedimentech po celé období řešení úkolu 1990 - 1998. V případě přírodních radionuklidů radia-226 a radia-228 nebyla zjištěna závislost na čase. Rozpětí zjištěných hodnot v jednotlivých odběrových místech, ale i ročních průměrných hodnot pro všechna sledovaná místa, ukázal na vliv kvality odebraných sedimentů, zejména podílu balastní písčité frakce. Průměrná hmotnostní aktivita radia-226 za celé období byla 66 Bq.kg-1 a radia-228 80 Bq.kg-1. Z umělých radionuklidů byly gamaspektrometrickou metodou zjištěny pouze cesium-137 a cesium-134. V případě cesia-134 byl prokázán zřetelný trend poklesu průměrných hmotnostních aktivit z 26 Bq.kg-1 v roce 1990 na 0,9 Bq.kg-1 v roce 1997. Podobný trend poklesu z ročních průměrných hmotnostních aktivit 214 Bq.kg-1 na 23 Bq.kg--1 byl zjištěn i v případě cesia-137. Z bilančního hodnocení aktivity cesia-137 ve dnových sedimentech ÚN Orlík vyplynulo, že akumulovaná aktivita mnohonásobně překračuje projektovou roční výpust všech radionuklidů emitujících záření gama s kapalnými odpady z ETE. Výsledky ukazují, že širší okolí ETE je relativně silně zatíženo depozicí cesia-137 po testech jaderných zbraní a po havárii v Černobylu. Z analýzy vývoje hmotnostních aktivit cesia-134 a cesia-137 v povrchových vzorcích dnových sedimentů za celé období sledování vyplynulo, že obsah těchto radioizotopů cesia ubýval shodně jako v případě tzv. černobylské směsi.

Dlouhodobé sledování biologické charakteristiky, chlorofylu-a v podélném profilu Vltavy ukázalo, že pod nádržemi dochází ke zlepšování jakosti zadržováním a sedimentací fytoplanktonu. Na říčních profilech nebyl zjišťován významný trend, ale kolísání v závislosti na hydrologických podmínkách a teplotách vody. Bylo podchyceno druhové spektrum fytoplanktonu jako referenční úroveň pro případné hodnocení vlivu provozu ETE. Zvláštní pozornost byla věnována výběru bioindikátorů, zejména vodních makrofyt.

Bylo zahájeno i bioindikační šetření s využitím lišejníků k popisu referenčního stavu přírodních poměrů ovlivňujících stav lesních porostů v okolí ETE pro popis změn radioaktivní kontaminace a mikroklimatu. Území v okolí ETE je, tak jako naprostá většina území ČR, pod dlouhodobým tlakem imisní zátěže ze spalovacích procesů, a to především z dálkových zdrojů. Bylo zařazeno do kategorie střední imisní zátěže. Výsledky provedeného průzkumu jsou vhodným podkladovým materiálem pro budoucí sledování vývoje lesních ekosystémů ve vazbě jednak na změny celkového imisního zatížení v ČR, jednak při provozu ETE.

Podrobným ichtyologickým průzkumem ÚN Orlík před spuštěním ETE bylo zjištěno spektrum druhové skladby rybí obsádky jednak podle tzv. úlovků na udici, jednak zátahovými sítěmi. Převažujícími druhy jsou cejn velký, kapr obecný a okoun říční. Celkově byla v ÚN Orlík prokázána přítomnost 24 druhů ryb. Mobilními echolotačními průzkumy v letním a zimním období bylo stanoveno velikostní a hmotnostní rozdělení přítomných ryb. Byla vyjádřena průměrná biomasa ryb pro vltavské rameno ÚN Orlík a hrázovou část. V letních měsících to bylo pro vltavské rameno rozmezí hodnot 326 - 335 kg.ha-1 a pro hrázovou část 128 - 245 kg.ha-1, v zimním období 9 kg.ha-1, resp. 6 kg.ha-1. Samostatná pozornost byla věnována vývoji hmotnostních aktivit radionuklidů v rybách. Získané poznatky lze pokládat za reprezentativní a jsou podkladem pro hodnocení změn jakosti vody v návaznosti na ukazatele II/2 nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., které stanoví podmínky k zajištění normálního života kaprovitých ryb v povrchových vodách.

Elektrárna Temelín - prognóza vlivu

Prognóza vlivu ETE za provozních podmínek hodnocená podle nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb. ukázala, že vypouštění odpadních vod nepovede k překročení limitů podle ukazatelů III citovaného nařízení vlády ani k neplnění ukazatelů II týkajících se podmínek normálního života kaprovitých ryb a biodiverzity vodních organismů.

Z hlediska posuzování havarijních případů byly získány podklady týkající se úniku radioaktivních látek za tzv. maximální projektové nehody (MPN) při uplatnění nových bezpečnostních systémů, paliva Westinghouse a dalších skutečností v souladu s požadavky zákona č. 18/1997. MPN byla pro ETE definována jako roztržení hlavního cirkulačního potrubí s oboustranným výtokem chladiva při současném působení maximálního výpočtového zemětřesení a za podmínek úplné ztráty vnějšího elektrického napájení a nezregulování turbogenerátoru na vlastní spotřebu. Při této nehodě se uvažuje dehermetizace 100% paliva, nedochází ale k jeho tavení. Předpokládá se 10 hodin trvání úniku z primárního okruhu a počátek úniku štěpných produktů z aktivní zóny se předpokládá shodný s počátkem úniku chladiva z primárního okruhu. Únik z kontejnmentu končí za dobu ca 6 hodin, než je opět v kontejnmentu dosaženo podtlaku. Byly aktualizovány modelové výpočty přestupu radionuklidů z atmosféry na zemský povrch včetně vodní hladiny za spolupůsobení srážek a přepracována prognóza vlivu MPN na jakost povrchových vod z hlediska štěpných produktů. Dále je uveden příklad pro jeden z nejzávažnějších radionuklidů - cesium-137, jehož celkový únik za dobu 6 hodin by byl 5,38.109 Bq (pro srovnání je možné uvést, že obdobná aktivita cesia-137 za rok protéká profilem Vltava Kořensko v současné době v předprovozním období ETE).

Při podmínkách izotermie v nádržích vltavské kaskády by tak objemová aktivita cesia-137 v hlavní části ÚN Orlík byla přibližně 2,6 mBq.l-1 a v Praze - Podolí 1,9 mBq.l-1. Z hlediska objemových aktivit se tak jedná přibližně o úroveň kontaminace vody ve Vltavě v období 10 let po havárii v Černobylu, tzn. v roce 1996. Při stratifikaci by se jednalo o aktivitu deponovanou na vltavské rameno, tzn. o objemovou aktivitu cesia-137 2,25 mBq.l-1 a další příspěvek ze spadu na povrch nádrže by byl v důsledku velmi pomalé difuze prakticky zanedbatelný. Výsledná objemová aktivita cesia-137 z hlediska dalších profilů vltavské kaskády by tak byla ještě nižší než za podmínek izotermie. Za podmínek MPN by tak nebyly překročeny limitní hodnoty pro cesium-137 podle ukazatelů III pro vodárenské a ostatní povrchové vody [9]. Úvazek efektivní dávky z příjmu těchto radionuklidů by byl mnohem menší než z příjmu přírodních radionuklidů. V porovnání s prognózováním vlivu havarijních situací s původním palivem a bezpečnostním systémem se jedná o koncentrace cesia-137 ve vodě přibližně 200x nižší. Obdobné riziko by odpovídalo úniku ceisa-134 a riziko z příjmu ostatních radionuklidů emitujících záření gama by pak bylo mnohonásobně nižší než bylo vypočteno pro cesium-137.

Na základě hydrogeologického průzkumu a hydrologických měření byla problematika pohybu radionuklidů v podzemních vodách rozčleněna do dvou modelových situací:

Migrace radionuklidů byla prognózována s použitím matematického řešení dvojrozměrného šíření kontaminace. Ve všech případech se předpokládalo zvodnělé prostředí a pohyb vody ve vrstvě jako nosiče radioaktivních látek.

Retardační faktory pro radionuklidy kobalt-60, stroncium-90 a cesium-137 byly vypočítány pomocí rozdělovacích koeficientů stanovených laboratorními zkouškami s použitím podzemní vody odebrané ze zájmového území a hornin odebraných z vrtů z hodnocené lokality.

Pohyb radionuklidů v pokryvné vrstvě byl řešen do hloubky 1,0 m. Prognózní výpočty ukázaly, že do hloubky 1 m dosáhnou radioaktivní látky v pořadí retardačních faktorů, tzn. tritium za méně než 50 dní, kobalt-60 za 80 dní, stroncium-90 za 365 dní a cesium-137 za více než 1000 dní. Do stran se mrak znečištění v hloubce 1 m rozšiřuje přibližně na šířku 30 cm.

Pro prognózu migrace radionuklidů v mělkém oběhovém systému byly vzaty jako vstupní parametry průměrná skutečná rychlost, retardační faktory a přeměnové konstanty hodnocených radionuklidů. Kromě průměrné skutečné rychlosti byla vypočtena prognóza šíření pro rychlost 10krát vyšší, v = 2.7 E-06 (m.s-1). Protože jde o puklinově pórovité prostředí, nižší rychlost přináleží prostoru s převažující pórovitou propustností, zatímco vyšší rychlost prostředí s puklinovou propustností.

Radionuklid tritium, jehož retardační faktor je 1, zastupuje funkci indikátoru a vyjadřuje rychlost proudění podzemní vody z místa kontaminace. Ostatní radionuklidy představují zpožděnou migraci způsobenou jejich sorpcí (záchytem) v horninovém prostředí. Uplatňuje se i samovolná radioaktivní přeměna radioaktivních látek.

Uvažujeme-li např. vzdálenost 200 m, jež by představovala dráhu migrace mezi místem kontaminace a hranicí pozemku, pak by doby doběhu radionuklidů při nižší rychlosti proudění byly větší než 3000 dní a poměrná koncentrace by byla nižší než 0,05, resp. 5 %. V případě indikátoru tritia by kontaminovaná voda přitekla za 2000 dnů. V případě vyšší rychlosti proudění podzemní vody by doby doběhu radionuklidů byly větší než 1000 dní a poměrná koncentrace menší než 0,6. Přítok vody z místa kontaminace naznačený tritiem by byl po 500 dnech. Na základě výše uvedených hodnot je zřejmé, že při případné havárii spojené s únikem radioaktivních látek do systému podzemních vod je na ozdravná opatření dostatek času.

Sledování a hodnocení předprovozního stavu a prognóza vlivu provozu ETE na změny jakosti podzemních a povrchových vod a dalších materiálů vodního prostředí v širším okolí ETE byla zpracována v souladu s naší legislativou s přihlédnutím k mezinárodním doporučením MAAE ve Vídni, s jejichž zástupci byly projekty konzultovány a projednávány. Vedle toho byly získány poznatky obecnějšího vědecko-výzkumného charakteru. Z tohoto pohledu může být zpracování problematiky vlivu ETE na hydrosféru a další složky životního prostředí považováno jako dobrý modelový přístup pro hodnocení vlivu jaderných zařízení u nás pro potřeby MŽP. Řešením se ukázalo, že za současných podmínek poznání migrace radionuklidů postupuje pomalu a je proto při mimořádných nehodách dostatek času na nápravná opatření a ošetření podzemních vod.

Byla aktualizována prognóza vlivu ETE na místní meteorologického podmínky s použitím meteorologických charakteristik ze stanice ČHMÚ v lokalitě ETE a verifikovaných modelů SHMÚ.

Elektrárna Dukovany - vliv provozu

V problémovém okruhu jaderné elektrárny Dukovany byly shrnuty poznatky o změnách neradioaktivních a radioaktivních ukazatelů nad a pod zaústěním kapalných odpadů z EDU v důsledku více než 10letého provozu. Z výsledků sledování klasických hydrochemických ukazatelů jakosti vody vyplynulo, že dochází ke změnám na přítoku do nádrže Dalešice. Navíc látkový odnos závisí na průtoku vody, jak bylo ukázáno i na příkladu řeky Vltavy prve. Látkový odnos pod zaústěním odpadů z EDU v profilu Jihlava Mohelno, resp. v profilu Jihlava pod nádrží Mohelno je ve srovnání s profilem nad zaústěním odpadů mírně zvýšen a toto zjištění odpovídá vlivu zahušťování radioaktivních a neradioaktivních látek v důsledku odparu vody na chladicích věžích. Příspěvek vlastních odpadů EDU je ze sledování změn jakosti vody v řece Jihlavě prakticky nepostižitelný s výjimkou tritia.

Z hlediska oteplení vody v Jihlavě bylo zjištěno na příkladu roku 1996, že teplota odebírané vody byla v rozmezí 4,0 - 19,6 °C s průměrnou hodnotou 11,5 °C. Teplota vracené vody byla ve stejném roce v rozmezí 11,8 - 25,0 °C s průměrnou hodnotou 18,6 °C a v roce 1997 v rozmezí 11,0 - 24,2 °C s průměrnou hodnotou 18,2 °C. Je zřejmé, že teplota vracených vod se pohybuje v ustáleném rozmezí, stejně jako průměrné hodnoty. Zvýšení teploty vody v řece Jihlavě pak závisí na průtoku vody v Jihlavě. V řece Jihlavě pod nádrží Mohelno jsou dobré kyslíkové poměry, trvale vysoký obsah rozpuštěného kyslíku, hodnota BSK5 je nižší ve srovnání s hodnotami nad zaústěním odpadních vod z EDU v Jihlavě pod Vladislaví. Vlivem nádrží dochází ke snížení koncentrace amonných iontů i dusitanů, zatímco dusičnany setrvávají na vysokých koncentracích kolem 50 mg.l-1. Z biologického hlediska je pod nádrží Mohelno pozorováno významné snížení biologického oživení vlivem soustavy nádrží. Také ukazatele bakteriologické analýzy indikují výrazné odbourávání znečištění vlivem soustavy nádrží Dalešice Mohelno.

Z hlediska radioaktivních látek byly sledovány objemové aktivity tritia a radionuklidů emitujících záření gama. Roční průměrné objemové aktivity tritia byly v Jihlavě v profilech pod zaústěním odpadních vod Mohelno, Ivančice, Iváň a v Dyji Břeclav ustálené. Nejvyšší roční průměrné hodnoty za období 1996 - 1998 byly logicky v profilu Jihlava pod nádrží Mohelno kolem 120 Bq.l-1 s konfidenčním intervalem ± 50 Bq.l-1. Současný stav, který je charakterizován vypouštěním kapalných odpadních vod z JEDU do nádrže Mohelno, zajišťuje rozmíchání těchto vod s objemem vody v nádrži Mohelno a částečně i s vodami v nádrži Dalešice. Z hodnocení výsledků sledování objemových aktivit tritia ve vypouštěných vodách z JEDU ve Skryjském potoce vyplývá, že vody se zvýšeným obsahem tritia jsou vypouštěny v určitých kampaních v závislosti na mechanismu kontroly obsahu radioaktivních látek v kontrolních nádržích a výkonu čerpadel. Ve Skryjském potoce byly zjištěny na základě bodových odběrů vzorků průměrné objemové aktivity tritia 1740 Bq.l-1 a maximální 4110 Bq.l-1.

V dalších profilech na řece Jihlavě to byly hodnoty průměrně kolem 50 Bq.l-1 (ukazuje se, že na trati Ivančice - Iváň nedochází prakticky k poklesu objemové aktivity tritia, bylo by účelné přezkoumat umístění profilu v Ivančicích z hlediska možnosti nehomogenity příčného profilu vlivem přítok nad tímto profilem). V profilu Dyje Břeclav byly k dispozici výsledky sledování od roku 1995, které ukázaly na dlouhodobou ustálenost ročních průměrných objemových aktivit tritia, v roce 1995 to bylo 11,6 Bq.l-1, v roce 1996 11,7 Bq.l-1, 1997 10,8 Bq.l-1 a v roce 1998 byly dosud naměřeny obdobné objemové aktivity. Objemové aktivity tritia jsou tak svými průměrnými i maximálními hodnotami výrazně pod limitní hodnotou pro vodárenské toky 700 Bq.l-1 podle ukazatelů III nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb. Gamaspektrometrickou analýzou odparků slévaných velkoobjemových vzorků odebíraných v profilech Jihlava Mohelno a Dyje Břeclav nebyly zjištěny žádné umělé radionuklidy emitující záření gama, s výjimkou cesia-137 s objemovými aktivitami 0,4 mBq.l-1 a 0,5 mBq.l-1, což odpovídá reziduální kontaminaci po černobylské havárii a je nepřímým dokladem, že jsou dodržovány limity výpustí radioaktivních látek z JEDU. Výsledky analýz vertikálních vzorků nových sedimentů odebraných z nádrže Dalešice ukázaly na nižší kontaminaci cesiem-137 ve srovnání s ÚN Orlík. Byl zjištěn monotónní pokles hmotnostní aktivity cesia-137 s hloubkou odebraných vzorků. Také výsledky těchto analýzy neindikují měřitelný vliv odpadů z provozu JEDU.

Ze studia dynamiky vod soustavy nádrží Dalešice Mohelno na základě měření v terénu vyplynulo, že vlivem přečerpávání vod z nádrže Mohelno do nádrže Dalešice dochází k míšení vod již u hráze a takto promíchaná voda dále postupuje protiproudně a ovlivňuje jakost vody v nádrži Dalešice i dále od hráze.

Souhrn

Bylo prezentováno zaměření prací a hlavní výsledky řešení výzkumných projektů v působnosti MŽP ČR za období 1989 - 1998, které představují nezávislé sledování problematiky vlivu výše uvedených jaderných zařízení se zvláštním zaměřením na hydrosféru.

V problémovém okruhu ETE byly získány údaje pro popis vývoje stavu hydrosféry - povrchových, podzemních a srážkových vod se zvláštním zaměřením na obsah radioaktivních látek v předprovozním období. Z prognózy vlivu provozu ETE vyplynulo, že budou splněny podmínky Rozhodnutí o povolení nakládání s vodami [8], resp. ukazatele II a III podle nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb. Věrohodnost prognózy byla ověřena i na základě hodnocení vlivu již provozované elektrárny Dukovany na hydrosféru.

V problémovém okruhu vlivu EDU je možné konstatovat, že v průběhu 12letého provozu nedošlo v důsledku vypouštění kapalných odpadů do řeky Jihlavy v profilu nádrže Mohelno k překročení ukazatelů III pro radioaktivní látky podle nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb. Obsah vypouštěných umělých radionuklidů, s výjimkou tritia, zcela interferuje s reziduálním znečištěním řeky Jihlavy po testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu. V případě tritia a radionuklidů emitujících záření gama zjišťované objemové aktivity v řece Jihlavě potvrzují dodržování ročních limitů výpustí pro kapalné odpady z EDU.

Komplexní sledování vlivu jaderných zařízení na životní prostředí, resp. hydrosféru nezávislými organizacemi, které se podílely na řešení se ukazuje jako potřebné pro možnou kontrolu výsledků sledování zajišťovaných provozovateli jaderných zařízení, ale i jako další podklad pro možné hodnocení vlivu veřejností a občanskými iniciativami. Z hlediska dynamiky změn stavu hydrosféry v okolí ETE se ukazuje jako účelné provádět předprovozní sledování až do doby zahájení provozu. Podobně v případě EDU je sledování potřebné pro možné hodnocení vlivu elektrárny na hydrosféru v závislosti na době trvání jejího provozu, včetně dalších zařízení, jako např. skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu EDU.

Detektory 99 - informace o semináři

Ing. Václav Bláha, CSc.

Ve dnech 11. a 12.5.1999 se uskutečnil na Západočeské univerzitě v Plzni pracovní seminář s názvem "DETEKTORY 99". Záměrem semináře bylo setkání specialistů a výměna informací na následující témata :

  1. Detektory neutronového toku
  2. Měření teplot
  3. Kalorimetrická
  4. Metrologie detektorů

Semináře se zúčastnilo 27 specialistů ze 4 států ( Kanada, Velká Británie, Slovenská republika a Česká republika ), kteří reprezentovali 9 organizací ( Imagin and Sensing Technology, SE-EBO Jaslovské Bohunice, VÚJE Trnava a.s., ÚJV Řež, ČEZ a.s. - Jaderná elektrárna Dukovany, ČEZ a.s. - Jaderná elektrárna Temelín, ŠKODA Praha a.s., Západočeská univerzita v Plzni a ŠKODA JS s.r.o. )

V sekci "Detektory" bylo předneseno 6 referátů následujícího zaměření :

V sekcích " Měření teplot" byl přednesen pouze jeden referát

Taktéž v sekci "Metrologie" byl přednesen pouze jeden referát a to Beneš Milan - Kalibrace odporových snímačů na smyčkách reaktoru JE Dukovany.

Další referáty nemohly být předneseny pro pracovní zaneprázdnění pozvaných specialistů.

V sekci "Kalorimetry" byly předneseny tři referáty zabývající se jak teorií tak konstrukcí a ověřováním. Byly následujícího zaměření :

Seminář probíhal ve velice příjemném prostředí konferenčního centra Západočeské univerzity v Plzni na Borských polích, které dotvářela ochota a vstřícnost všech pracovníků ZČÚ s nimiž jsme se v průběhu přípravy a vlastního konání semináře setkali. Z diskusí s účastníky semináře vyplynula jednoznačná podpora těchto setkání na pracovní úrovni, neboť většina pociťuje nedostatek prostoru a příležitostí pro výměnu odborných informací . Rozcházeli jsme se několik hodin před jednáním vlády o dostavbě JE Temelín s přáním, aby na příštím semináři v roce 2001 byly dominantními referáty příspěvky našich temelínských kolegů. V době psaní tohoto příspěvku jsem o tom již plně přesvědčen. Tento seminář je pokusem obnovit tradici v pořádání pravidelných setkání specialistů na společensky důstojné a ekonomicky přístupné úrovni, zaměřených na vybraná odborná témata. Propojení akademické a průmyslové oblasti považuji za základ. Zcela jistě se tyto záměry budou v průběhu času profilovat a dotvářet. Neboť ani tento seminář nebyl bez nedostatků - chybělo nám ukazovátko.

Domnívám se, že seminář splnil svůj účel a chtěl bych poděkovat touto cesto všem kolegům, kteří je svými příspěvky pomohli dotvořit. Sborník referátů bude zkompletován do konce srpna 1999 a bude automaticky rozeslán účastníkům semináře. Další zájemce prosím o nahlášení požadavku co nejdříve.

Plán akcí ČNS na druhé pololetí 99

1. Název akce: Regional ALARA Workshop
  Termín: 19. 10. - 20. 10. 1999
  Místo konání: Jaderná elektrárna Temelín
  Odborný garant: Mgr. Tomáš Mirošník
ČEZ, a.s. - ETE
373 05 Temelín
tel.: 0334/784210
tax: 0334/782505
E-mail: mirost1.ete@mail.cez.cz
2. Název akce: Společná odborná konference mladé generace České nukleární společnosti a Slovenské nukleární společnosti (včetně prezentace oceněných diplomových prací)
  Termín: říjen 1999
  Místo konání: bude upřesněno
  Odborný garant: Ing. Daneš Burket
ČEZ, a.s. - EDU
675 50 Dukovany
tel.: 0618/814665
fax: 0618/866495
E-mail: burked1.edu@mail.cez.cz
3. Název akce: Workshop "Nové přístupy ve snižování vlivu lidského faktoru"
  Termín: 16. 11. - 17. 11. 1999
  Místo konání: Vlčí kopec - hotel SPORT, Hrotovice
  Odborný garant: Ing. František Prokop
ČEZ, a.s. - EDU
675 50 Dukovany
tel.: 0618/814640
fax: 0618/866495
E-mail: pokof1.edu@mail.cez.cz